První písemná zmínka o Újezdu u Brna, dříve u Sokolnic, pochází z tzv. Zdíkovy listiny, o které v roce 1978 Jan Bystřický prokázal, že pochází z konce roku 1141 nebo počátku roku 1142.

O farním kostele a rybníku se poprvé píše v roce 1320 a o vinohradech v roce 1391. Újezdské víno bylo tehdy zřejmě velmi vyhlášené, protože například olomoucký biskup Mikuláš si nechal dodávat na svůj stůl víno pouze z Modřic a právě Újezdu. Mlýn je v písemných památkách poprvé zmiňován v roce 1465 a od té doby také známe všechny mlynáře v Újezdě. V té době to byl už mlýn na vodní pohon, do té doby byly v okolí jen větrné mlýny, tzv. větřáky.

V roce 1388 zastavil Újezd olomoucký biskup Mikuláš moravskému markraběti Joštovi. Ten připojil obec ke komorním statkům na Špilberku, kam patřila až do roku 1560. V době husitských válek v letech 1420 – 1434 Újezd tak zpustl, že ji v registrech olomoucký biskup Pavel dokonce ani neuvádí. V roce 1461 pak tehdejší olomoucký biskup povolil, aby statky bez potomků a závěti již nepropadaly vrchnosti, ale aby připadly příbuzenstvu.

Poloha našeho města je velmi významná. Město se nachází na rozhraní dvou horských soustav, Vněkarpatské sníženiny a České vysočiny. Toto rozhraní má evropský význam. Újezd je otevřen k teplému a úrodnému jihu. Kopec Stará hora nás chrání před severními větry, a je to i jistě jeden z důvodů, proč se tolik daří vinicím na jeho svahu. Rovina našeho kraje má průměrnou výšku 200 metrů nad mořem. U kostela je tato výška 195 metrů, ale Stará hora (Špidlák) má již 309 a Mohyla míru dokonce 324 metrů.

Geologický původ naší krajiny je také zajímavý. Ve třetihorách se na našem území nacházelo hned dvakrát moře, přičemž bylo určitou dobu i spojeno s mořem v Polsku. Břehy tohoto moře tvořily pohoří východně od Brna (Stránská skála).

Moře nám v usazeninách zanechalo i mořské soli. Když takovýmto nalezištěm prošla dešťová voda, vznikly minerální prameny. Léčivá Šternovka a především voda Šaratice jsou proslulé.

Z kroniky Újezda:

 

ROK 1923

• starostou zvolen rolník Florián Mořic

ROK 1924

• Zemský úřad v Brně schvaluje dar obce – pozemek na stavbu Dělnického domu (Adamova lůže).
• v kostele zřízeno elektrické světlo
• postavena lékárna “U naděje” (lékárna Theodor Merlíček).

ROK 1925

• dláždila se silnice od staré školy k Drkalovému a od nové školy k telnické cestě
• 24. května byla slavnostně odhalena pamětní deska ruskému legionáři Vilému Blažkovi na jeho rodném domě
• 28. září – světily se nové zvony – náhrada za odebrané v 1. sv. válce
• 12. července byl v hostinci u Matoušků založen spolek Dělnický dům

ROK 1926

• 14. března vyhořely v Rychmanově tři stodoly
• 9. dubna opět požár – chlévy
• 15. dubna shořela kůlna starosty
• byla vydlážděna silnice od staré školy (pošty) k Rychmanovu

ROK 1927

• postavena silnice u Dokoupilového, ke hřišti a k tržišti
• pojmenovány ulice a označeny novými tabulkami
• volby – starostou opět Mořic Florián
• zavedeny telefony

ROK 1928

• začalo drenážování pozemků
• v Újezdu začala ordinovat zubní technička na dnešním zdravotním středisku v ul. Komenského
• byl zřízen betonový kanál od Zahájisk k Litavě
• v červnu byla postavena silnice v Revoluční ulici
• 15. července byl položen základní kámen na Dělnický dům
• 15. října zahájila činnost Živnostenská záložna

ROK 1929

• přes sníh a závěje se nedalo projet
• 1. února byla spousta sněhu a mráz 35 stupňů pod nulou
• 13. května se bourá starý obecní dům
• postaven dělnický dům
• 18. srpna postaven nový obecní dům
• slavnost hasičů, zkouška nové motorové stříkačky
• v Rychmanově zřízen rybníček
• opraven kostel

ROK 1930

• obec koupila od Vymazala stodolu, tu zbořila a na místě byl proti hřbitovu vybudován park
• 1. června se začalo se stavbou měšťanské školy
• byl vydlážděn most přes Litavu a silnice od Revoluční k zastávce
• pan Vymazal postavil na zahradě porážku a 1. října se tam už poráželo
• sčítání lidu: 495 domů – 496 obytných, 2 234 obyvatel
• 1. června – slavnostní otevření domu

ROK 1931

• začala se stavět silnice k Mohyle míru
• v únoru padalo tolik sněhu, že se nedalo jezdit
• v dubnu byly vysázeny lípy kolem obecního domu a staré školy
• byl zřízen park u mlýna a za hřištěm vysázeny akáty
• stavěla se silnice u nové školy ke Šternovu
• 28. července při bouři shořel transformátor
• 5. července odpoledne projížděl Újezdem prezident Masaryk, vítali ho občané, sokoli, legionáři, kvůli počasí se ale nezastavil
• 27. září byly obecní volby
• 8. listopadu byl zvolen starostou Stanislav Kalvoda

ROK 1932

• 12. února bylo na obloze vidět tři slunce najednou a duha vytvořila celé kolo
• 11. července byla velká bouře a silný déšť, krupobití zničilo celou úrodu na polích, bylo hodně modrého ovoce a jablek

ROK 1933

• funkcionáři Dělnického domu se dohodli o jeho likvidaci, protože nestačili platit dluhy a úroky
• 28. května byla na hrubé mši svaté slavnost svěcení praporu Spolku křesťanského sociálního sdružení
• 13. října byl v Újezdě generál Gajda, pověsil věnec na pamětní desku legionáře Viléma Blažka, který padl v Rusku, deska je na domě v Komenského ulici
• 1. října byly v Újezdě automobilové hasičské závody, vyhrál sbor dobrovolných hasičů z Křepic

ROK 1934

• 10. června byla slavnost 25 let trvání Sokola v Újezdu.
• 30. května přišel velký mráz, zmrzly brambory, kukuřice a fazole
• 1. srpna byl velký liják a silná bouře, byly zaneseny silnice, příkopy a Vymazalova zahrada
• žně byly v době sucha, vypadalo tolik obilí, že podrůstky za mokra vyrostly tak velké, že i vymetaly. Jejich zrno pak zvadlo. Jeteliny se sekaly až pětkrát.
• bylo tolik hub, že 1 kg hříbků se prodávalo za 50 haléřů
• obec vysázela na podzim na pozemku “V dolách na chmelnici” les
• pšenice za 1q …..160 – 180 korun
• žito za 1q ….125 – 140 korun

	1914	1934
mouka pšeničná	40 h	280h
chléb	28h	250h
brambory	8h	40h
vejce 1 ks	4h	50h
mýdlo	72h	500h
cukr	80h	620h
sůl	28h	180h
máslo	160h	1600h
slanina	140h	1400h
hovězí maso	100h	1200h
slušná košile	200h	3000h
slušný oblek	100h	600Kč

• na podporu bylo vydáno:

poukázky na zboží	po 10 Kč	2045
mléčenek	po 3,50	630
cukru	po 6,-	200 kg
uhlí	po 30,-	80q
brambor	po 33,-	83q
chleba	po 2,50	1450 bochn.

• počet nezaměstnaných – 75 osob
• v zimě ve škole děti dostaly mléko a chléb v hodnotě 1 000 Kč
• na mimořádných podporách vyplatila obec 2.533 Kč
• pro chudinský fond vyplatila 8.939,- Kč
• na mimořádné nouzové práce 13.524 Kč
• na opuštěné děti 4.031 Kč
• 8 žebračkám byla povolena pochůzka po domech týdně a před velkými svátky

ROK 1935

• na Dělnický dům byla vypsána dražba za 112 000 Kč. Přitom odhad po výstavbě byl 500 000Kč. Mnoho dělníků tak přišlo o peníze, které darovali, nebo půjčili
• byla zbudována silnice v Nové ulici (Lidická) a nádrž pro hasiče u sokolovny

ROK 1936

• 11. února získala Raiffeisenka, Lidová jednota a Orel  dělnický dům za 112 000Kč
• v dubnu bylo položeno betonové potrubí do příkopu kolem kostela k mostu
• rok byl tak požehnaný na obilí, že se ani nevešlo do stodol, přišel ale déšť a mnoho obilí přerostlo v mandelích na poli, bylo hodně jetele, brmabor a řepy

ROK 1937

• byl opraven hřbitov – nastavená zeď, nová brána a opravena komora
• 14. září zemřel T.G. Masaryk – smuteční shromáždění
• 28. října byl slavnostně odhalen pomník padlým v 1. svět. válce s bustou Masaryka v parčíku u hřbitova

ROK 1938

• roste rozpínavost sudetských Němců, které chrání Hitler. V září bylo Rakousko obsazeno Německem.
• byly vyřčeny pro nás nepřijatelné návrhy našich Němců
• v dubnu už existují plány Fall Grun na útok na Československo
• 20. května byl zaznamenán pohyb německých vojsk k našim hranicím, nařízená částečná mobilizace 1. ročníku záložníků, technických a speciálních oddílů
• 29. srpna byla schůze obecního zastupitelstva za účasti 29 členů, byla provedena nařízená volba komisí, kterých bylo ustanoveno šest. Starostou obce byl zvolen František Cupák a byl jím až do roku 1945.
• 19. září žádá vláda Anglie a Francie čs. vládu, aby odstoupila pohraniční oblasti s více než 50 % Němců Německu. Čs. vláda to odmítá. Anglie a Francie daly Benešovi ultimatum. Zvedá se vlna demonstrací – Neustupovat! Nekapitulovat!
• Hitler předává memorandum svých požadavků britské vládě, a ta je předává vládě Československa.
• 23. září vyhlašuje vláda ČSR mobilizaci
• 29. září Mnichnovská zrada
• v Újezdu byli všichni obyvatelé jednotní, volalo se: Nedáme se! Pak poklesl optimismus, přestali věřit v pomoc západu, projevovala se nervozita, Němci v Brně provokovali.
• na přelomu října a listopadu byli ve škole ubytováni vojáci pěšího pluku z Uherského Hradiště, vozatajstvo v selských usedlostech a na hřišti
• 5. listopadu byla armáda demobilizovaná, vraceli se vojáci z Újezdu a všichni trvdili, že neradi opouštěli své postavení v betonových krytech na hranicích
• 30. listopadu byl zvolen prezidentem Emil Hácha

ROK 1939

• leden – do schůze obecního zastupitelstva nepřišli zástupci (7lidí) KSČ – byla zrušena
• německá mládež ze sladovny chodí v německých uniformách, za pasem mají krátké nažíky
• 14. březen: usnesení Slovenského sněmu o vzniku samostatného Slovenského státu
• 15. březen: Německo v šest hodin ráno obsadilo české země a založilo protektorát
• 17. března: Němci mají v Brně slavnostní den – přijel tam Adolf Hitler
• uvědomělí občané prchají za hranice připojit se k boji proti Němcům. Odchází i kronikářův syn Vlastimil Chrást, narozený 9. prosince 1907, jako kapitán čsl. letectva.
• jako další odešel Miroslav Rozprým, narozen 28. února 1920 – zahynul jako poručík čsl. letectva v Anglii při letu na ostrov Maltu v listopadu 1942
• Gustav Nezhyba, narozen v Újezdu 19. května 1918, se vrátil s americkou armádou v roce 1945 jako rotný čsl. obrněné brigády.
  Vladimír Janko, narozen 8. srpna 1917 v Nosislavi, absolvent vojenské akademie v Hranicích, odešel do Polska a Ruska. Za statečnost získal Leninův řád, vrátil se s armádou generála Svobody.
• v kronice se hovoří o statečnosti mlynáře Vladimíra Pecla, faráře p. Frant. Bébara a katechety Karla Gamby.
• jako odvážný je hodnocen i tehdejší hostinský Šik na Matouškově hospodě, při zákazu prodeje lihovin naléval Čechům, ale Němcům ne, i když viděli, že u sousedních stolů Češi pijí.
• když přišel rozkaz odevzdání zbraní, bylo u nás sedm pistolí a revolverů. Okresní správě ale byly odevzdány zbraně pouze dvě. Ostatní byly uschovány, i když hrozila smrt celé rodině.

ŽIDÉ V ÚJEZDU

• v roce 1938 přivedl Leopold Vymazal do Újezdu Židy – bratry Saubermannovy, měli trénovat klub SK Újezd, museli nosit hvězdu a styděli se
• v lednu 1943 byli transportováni do Terezína  a skočili v Osvětimi nebo v Dachau.
• další Židé byli statkář Volf a Moravcovi, kteří měli na nádraží obchod s obilím a palivem, všichni museli nosit hvězdu a skočili v koncentrácích

UMUČENÍ OBČANÉ Z ÚJEZDU

• Emil Navrátil, narozen 24. 6. 1896 v Doloplazích na Hané, byl umučen 16. 5. 1942 e Steinu v Rakousku
• Václav Nechvíla, narozen 25. 9. 1905 v Újezdu, vedoucí dělnické tělovýchovné jednoty, umučen v Mauthausenu 19. 2. 1942
• František Rozkydal, narozen 19. 4. 1888, tovární dělník, umučen 1. 6. 1943 ve Zwickau v Sasku
• Arnošt Sklenář, narozen 2. 7. 1922 v Brně, stolařský pomocník, byl chycen při útěku z nucených prací a 19. 2  1943 umučen v Gross Rossen Strugau ve Slezsku.
• Miloš Cupák, narozen 2. 7. 1917 v Újezdu, klempířský pomocník. Při útěku z nucených prací zatčen a 15. 3. 1943 v Osvětimi umučen
• seznam občanů, kteří byli v koncentračních táborech je dlouhý
  – v listopadu věnovala paní Eva Peclová, vdova po újezdském mlynáři, dům č. 310 a č. 450 ve Štefánikově ulici, aby jich bylo používáno jako starobince pro lidi nad šedesát let, jen z obce Újezdu

ROK 1940

• válečná opatření: rolníkům byly stanoveny dodávky mléka – kontingent. Obuv se prodávala jen na poukazy, které vydával okresní úřad na žádanky došlé z obce. Potravinové lístky byly zavedeny už v roce 1939.
• po prázdninách 1940 byla zřízena jedna třída německé školy pro 14 žáků
• přičinila se o to poštmistrová Kvapilová – Němka z Brna, která si vzala poštmistra z Otnic. Nakonec se znepřátelila s německým učitelem a ten ji udal pro poslech zahraničního rozhlasu a že má syna v Anglii (ten tam byl už v roce 1936 jako inženýr). Byla zatčena a do konce války byla v koncentračním táboře ve Svatobořicích u Kyjova.
• 1. 10. byla nouze o potraviny a množství vydané na lístky bylo pro rodiny nedostatečné. Největší nouze byla ve městech – v Brně.
• 1. 11. byly zavedeny lístky na uhlí
• 15. 12. byly zavedeny šatenky a příděl dřeva
• v březnu byla stanovena dodávka vajec – 60 vajec z každé nosnice
• odstraňovaly se sochy a památky, které připomínaly Československo
• proběhla revize knihoven. Z 1826 svazků obecní knihovny bylo odstraněno 345 knih. Zakázané knihy byly přechovávány u jednotlivců. U ředitelky školy Adély Staňkové, u Karly Muricové a u vrchního četnického strážmistra Veselého. Hrozil za to trest smrti, ale četníci byli blahovolní.
• z nařízení úřadu byl odstraněn nápis na škole T.G. Masaryka.
• v únoru těžce onemocněl  dosavadní obecní kronikář, řídící učitel Roman Chrást a novým kronikářem byla jmenována ředitelka školy Adéla Staňková, narozena 19. 11. 1891 v Újezdu.

ROK 1941

• hlavní událostí roku: pasivní odpor Čechů, zastavení činnosti Sokola, vpád Němců do SSSR
• poznámky k počasí toho roku mají význam, protože ovlivnilo vývoj války:
  – tuhá a dlouhá zima, velká sněhová vánice na Nový rok a celý leden mrazy až dvacet stupňů pod nulou. Ještě 8. března  byl mráz -7 stupňů. V dubnu přišly velké zátopy. Řeka Cezava měla vodu s ledovou tříští po okraj břehů. Sklepy v Nádražní a Štefánikově ulici byly plné vody.
• v Habeši bojoval jako důstojník anglické armády újezdský rodák ing. Ludvík Kalvoda
• Sokol byl stále střediskem oporu. Starostou jednoty v Újezdu byl bratr František Cupák, náčelníkem br. Karel Zapletal, náčelnicí sestra Božena Večeřová – Otřísalová, vzdělavatelkou s. Adéla Staňková, župním důvěrníkem br. Karel Pilný. Hrála se divadla a operety.
• 13. dubna, na neděli velikonoční, dostala četnická stanice rozkaz zabezpečit jmění Sokola a zastavit jeho činnost. Soupis jmění byl předán četníkům, pouze kino mohlo hrát dále.
• po Mnichově, kdy byla zabrána Hustopeč, přestěhoval se okresní úřad nejdříve do Židlochovic, od února do Klobouk u Brna
• v lednu byl nešťastnou náhodou usmrcen elektrickým proudem zemský prezident a předseda zemské školní rady Dr. Jaroslav Caha. Jeho nástupcem se stal Němec Dr. Karel Schwabe. Jeho matka Marie byla dcerou zdejšího hostinského Antonína  Heiliga, který se přiženil z Palavy do Újezdu. Vzal si dceru hostinského Jana Jahody – Jenovefu. Byl to potomek újezdského rychtáře Kašpara Jahody, celoláníka na čísle 62, který si pak koupil hospodu Rathaus proti kostelu. Dr. Karel Schwabe byl nejvyšším pánem na Moravě a ke konci okupace dokonce rivalem Hermana Franka. Po válce byl odsouzen k trestu smrti.
• v červenci 1941 uznala Británie československou armádu. Byly zavedeny žňové hlídky k ochraně úrody na polích a ve stodolách. Rolníci přebytky ukrývali a později draho prodávali
• nový říšský protektor Reinhard Heydrich vyhlásil stanné právo. V Brně bylo v kounicových kolejích popraveno 88 lidí a 256 zatčeno. Nenávist k Němcům rostla.

ROK 1942

• v lednu a únoru byly velké mrazy a spousta sněhu, pokračuje sbírka teplého šatstva pro vojáky v Rusku
• ve školách je nedostatek topiva – od vánoc až do 4. března se nevyučuje
• byla zrušena živnostenská škola, v budově národní školy byla zřízena jedna třída mateřské školy a jejím správcem byl učitel František Navrátil
• Měšťanská škola se stala čtyřtřídní a navazuje na čtvrtou třídu školy obecné – odpadá devátá třída. Výběrová škola může přijmout jen 35 % žáků.
• dobrovolně odchází do důchodu ředitel školy Karel Pilný a odpovědnost musí převzít nejstarší člen učitelského sboru – Adéla Staňková
• 7. dubna byly odebrány z kostelní věže zvony na válečné účely, zůstal jen jeden
• 25. května byl pohřeb Emila Navrátila. Zemřel v koncentračním táboře ve Steinu v Rakousku. Rakev byla převezena do Sokolnic. V sobotu před pohřbem byla předvedena na četnickou stanici ředitelka školy a řídící učitel. Bylo jim sděleno, že se pohřbu nesmí zúčastnit žádný školák. Dospělých ale přišlo mnoho.
• 27. května přišla zpráva o atentátu na Heydricha – nastala hrůza
• 1. července byla obec převedena do okresu Brno – venkov

ROK 1943

• Čechům byly přiznány minimální příděly. Němci mají mnohem větší. Obcím byly stanoveny nuceny dodávky.
• při útěku z Německa z nucených prací byl po třetí chycen Miloš Cupák a umučen 15. března v koncentračním táboře v Osvěnčině. Arnošt Cupák byl umučen 19. února v koncentračním táboře Gross Rossen.
• nejvíce byl totálním nasazením poškozen ročník 1921, Miroslav Máca zemřel po návratu ve 23 letech
• ze všech rádií byly vymontovány krátké vlny na každém byla povinně cedulka, že poslouchání cizích stanic se trestá smrtí
• ve škole se 8 hodin týdně vyučuje němčina, která začíná už v první třídě
• 17. dubna zemřel v 17 letech jedináček Jaroslav Trávníček, při opravě kotle v brněnské Zbrojovce mu byl promáčknut hrudník
• 8. srpna vyprovázela Anna Švarcová ženicha, u sokolské cihelny šlápla na spadlý drát elektrického vedení a zemřela ve věku 26 let
• Když byla zastavena činnost Sokola, vytvořili herci sdružení “Osvěta”, kam se přidali i Orlové, dělnická mládež a hasiči. Hrálo se mnoho divadelních her.
• je málo potravin a topiva
• jsou již páté válečné vánoce, prázdniny na školých byly prodlouženy do 11. ledna

ROK 1944

• všude je zatmění, pouliční lampy nesvítí, mnoho občanů mělo chřipku nebo angínu
• 25. ledna strojní zámečník František Formánek  nastupoval u nádraží do tramvaje, v tlačenici spadl mezi vozy a byl na místě mrtev – bylo mu 31 let
• Byla zavedena civilní protiletadlová obrana. V úřadech a školách jsou bedničky s pískem a háky. Letecké poplachy se vyhlašují sirénou nebo zvoněním. Ve sklepích jsou kryty. Spojenečtí letci útočí na lokomitivy.
• 25. srpna byl americký nálet na oblast Brna. Byly těžce poškozeny Židenice, Kuřim  a Líšeň, oběti byly i na lidských životech.
• 20. listopadu v poledne byl letecký nálet na Brno, Hodonín, Zlín a Přerov
• 26. listopadu byla na místním hřbitově pochována Ludmila Eliášová se 6 letou dcerou a 3 letým Pepíčkem. Zahynuli v krytě na Starém Brně.

ROK 1945

• Lidé zakopávají a zazdívají cenné věci, kdyby museli opustit své domovy. Mnoho mladíků odešlo na zákopové práce na východní Moravu.
• Žáci přicházejí do nevytopených tříd a dostávají jen úkoly na doma.
• Ve škole bydlí 16 neměckých učňů, kteří pracují ve zbrojovce na sladovně.
• Koncem února jsou obě školy vyklizeny a přijíždí 900 mladých s vedoucím “kuratoria” ve vojenských uniformách.
• V únoru přicházejí zástupy zákopníků s rýči a motykami. Dělají zákopy na Staré hoře a ke Kobylnicím. Mnoho se jich hlásí k lékaři a Mudr. Leo Stoklasa jich hodně uznal práce neschopnými. Práce na zákopech byla rušena nálety ruských letadel. V dubnu je Rudá armáda u Hodonína.
• Německé vojsko se ubytovalo v obou školních budovách a zabavují se jízdní kola. Odpoledne nechali vybubnovat, aby majitelé kol je dali k prohlídce do Sokolovny. Tak Němci získali asi stovku kol.
• V neděli 8. dubna Němci odjeli. Odpoledne byl velký nálet na Brno. Byl zabit Vladimír Bubeníček, úředník Baťových  závodů ve Zlíně, syn krejčího Huberta Bubeníčka a byl  pochován v Újezdě.
• 9. dubna přijíždí velký transport německého vojska. Oddíl se 150 ruskými zajatci je umístěn v měšťanské škole, na hřišti školy je vývařovna. Vaří se v kotlích, naši občané podstrkují Rusům chleba.
• 10. dubna je zastaveno vyučování a komise zjišťje škody na budově za 10 000,- korun. Na školním hřišti ryjí ruští zajatci latríny.
• 11. dubna se řadí zákopníci u škol a s hudbou pochodují k nádraží.
• Lidé si budují skrýše na potraviny, šatstvo, obuv a cenné předměty.
• 12. dubna ráno letí velké svazy spojenců na Brno. Za chvilku je slyšet strašné detonace, drnčí okna. Celý den jsou vyhlašovány poplachy. Odpoledne se koná pohřeb zabitého Vladimíra Bubeníčka a výměnkáře Petra Murice. V domě Na zelném trhu zahynuly tři děti Čermákovy – 13letá Jitka, 5letý Břetislav  a v nemocnici 2letý Ivánek.
• 13. a 14. dubna jezdí i v noci po silnici k Brnu maskované vozy, auta a motorky.
• Vojáci ženou stáda dobytka a lidé k nim běhají s kbelíky podojit krávy. Němci dávají za bochník chleba šicí stroj, za jídlo slivovici, plnicí pera a hodinky. Tak prchá ” Herrenvolk”. Padl Hodonín.
• Lidé se ukrývají ve sklepích. Největší kryt byl pod bývalou lisovnou č. 17, kde se ukrylo na 600 lidí.  Druhý velký kryt je  lisovna u Zapletalů č. 11. Tam se slézalo po 8metrovém žebříku.
• Od 15. do 23. dubna bylo na Újezd 26 leteckých náletů. Rusové nepoužívali těžké bomby, aby neponičili tolik stavení.

BOJE ZA OSVOBOZENÍ ÚJEZDA

• 13. dubna v pátek obsadilo Újezd asi 4000 Němců.
• 15. dubna – neděle, mezi 13,00 a 14,00 hod. zaútočila sovětská letadla. V 15,00 hodin pohřeb dětí Čermákových. Průvod jde  kolem domů, po silnici prchají Němci. Rusové ostřelovali německé  vozy a kulomety v parčíku u hřbitova. Lidé se z pohřbu rozprchli.
• O 20,00 hodině odjíždějí z obce besarabští kolonisté, kteří roku 1942 zabrali tři velké grunty v Újezdě a jeden v Rychmanově. Byly to rodiny Němců z Besarabie.
• Večer jsou na obzoru vidět rakety směrem od Pavlovských kopců.
• 16. dubna – pondělí. První den válečných hrůz. Němci prchají, lidé jsou v krytech, nad Újezdem se vedly letecké souboje.
• 17. dubna – úterý. Před čtvrtou ranní  je slyšet hukot blížících se letadel. Jsou slyšet detonace, sypou se skla z oken.  
• Hoří u Doležalů č. 76, u Kuglerů č. 9 a u Zobalů č. 42. Hasiči nemohou zasahovat se stříkačkou. Hasí jen sousedé.
• V 19,00 hodin je další velký nálet.
• Tento den bylo zabito pět našich občanů: Bernard Cupák, 45 let, rolník, Vilém Balon, starý tovární dělník, Bohumila Pirochtová – na prahu svého domku v Lidické ul., Halina Priles, ruská dívka, kterou si jako nevěstu přivezl z Německa z nucených prací  Stanislav Kroupa, Oldřich Král, 16 let, absolvent měšťanské školy.
• 18. dubna – středa. V noci je slyšet dunění vozidel na silnici k Sokolnicím. Obě školy jsou přeplněny vojskem, které je taky v domech, v průjezdech a ve stodolách. Hoří u Franklů č. 222.
  V noci se v krytech lidé budí bombami a střelbou.
• 19. dubna – čtvrtek. Ráno lidé spěchají pro vodu a snídani. Jsou pohřby, kde jde s knězem jen malá skupinka. Obřady jsou tiché a rychlé. Němci ujíždějí. Hoří u Vincence Stani č. 286, Ondřeje Jelínka č. 238, Arnošta Floriána č. 7, Františka Kuglera č. 9 a Jana Šimoníka č. 236.  
• 20. dubna – pátek. Lidé v noci i přes únavu špatně spí. Na hřbitově pochovávají  šestou oběť války – dělníka Václava Konečného. Nikdo si netroufá doma vařit oběd. Dobytek se poklízí jen ráno a večer.
• Odpoledne hoří už podruhé u Vincence Stani č. 286, pak  u obchodnice se střižním  zbožím Alžběty Staňové č. 330. Shořela celá budova i se zbožím. Také u rolníka Františka Kuglera č. 8. byla zničena celá hospodářská usedlost.
• Němci rekvírují koně, dobytek, vozy ….
• 21. dubna – sobota. Je ještě hůře. Střelba je hlučnější a bližší. Josu hluboké krátery po granátech. V Malé trati za Revoluční  ulicí se pase a ničí úrodu  asi 400 kusů hovězího dobytka.
• 22. dubna – neděle. Nejsou bohoslužby, ani nedělní  oběd. Někde zbývá jen chléb. Přes Hodonín, Hustopeče a Židlochovice pronikají k Újezdu oddíly maršála Malinovského, aby dobyly Brno. Na Rychmanově táboří německý trén – asi 400 koní.  
• 23. dubna – pondělí. V pět ráno projely od Bošovic k Sokolnicím těžké obrněné německé tanky. Od Měnína přijelo 27 sovětských letadel. Letecká palba trvala 3 hodiny. Vznily požáry: Pavel Fabin č. 226, Jakub Cupák č. 405, Oba domy vyhořely do základů.
  Němci nechali stát vozy trénu a lidé rychle nosili domů pytle ovsa. I fara dostala několi zásahů. Další požáry:  u trafikanta Josefa Kosíka a u výměnkáře Jana Kalvody v Legionářské ulici. Odpoledne byla pěchota V sádku, dělostřelectvo za rychmanovským mostem a pěchota v zákopech od Újezdu k žatčanskému  mostu. Kulometná hnízda byla i na kostelní věži. Kolem 13,00 hodiny zničili Němci tři mosty přes Cezavu – most u Žatčan, za Šternovem a u Rychmanova. Němci začali plenit obchody. 
  U Bati rozbili dveře a vyhazovaly ven krabice bot.
• První ruský vojín se objevil v půl třetí odpoledne ve Šternově. Byl Němci zastřelen. Pak přišli další rudoarmějci. Lidé jim ukázali jediný most, který Němci nezničili, protože o něm nevěděli – most za Rychmanovem ke mlýnu. Rusové obsadili Komenského ulici a ulici Mlýnskou po Dělnický dům. Obsadili Šternov a u Lékárny narazili na odpor. Lékárnu Němci zdemolovali a vypálili. Ke mlýnu stále přijížděli kaťuše, děla a tanky, shořela sladovna. Němci, kteří nestihli utéct, se skrývali po stodolách a sklepech u domácích lidí. Druhého dne byli likvidováni.
• 24. duben  – den osvobození Újezdu
• Na svátek sv. Jiří Rudá armáda osvobodila celý Újezd, Měnín a Telnici. Němci ustoupili do Sokolnic.
• Zahynuli dva naši občané: Jan Fianta, hodinář v Komenského ulici a Vladimír Staňa, ve věku 34 let.
• Ustupující Němci všechno ničí. Sladovnu, která měla v hořejších  místnostech skladiště ovsa a ječmene, dole zabrala prostory Flugmotorwerke Ostmark. Vyráběly se zde pumpy do letadel.
  Bylo zde nasazeno 2000 lidí. Zničen byl sokolnický cukrovar a železniční most na trati Brno – Přerov.
• Ještě po ústupu provedli Němci nálet na Újezd.  V Revoluční ulici byl zabit v hloučku dětí 13letý Jaromír Koutnýa těžce zraněna jeho 10letá sestřička Miluška (utržená pravá ruka a zraněný hrudník). V dnešní Lidické ulici byla zabita  Josefa  Káňová se sedmiletou dcerkou Jaroslavou.

PO BOJÍCH

• Na hřbitově, u kostela, v zahradách i na polích byli pohřbeni padlí rudoarmějci. Všude jsou těžké stopy války. Je cítit spáleniště.
• Rychle se začalo všechno obnovovat.

REVOLUČNÍ NÁRODNÍ VÝBOR (RNV)

• Původně vznikl ilegálně už v roce 1943 z popudu okresního výboru v Brně. Po válce výbor pracoval v kanceláři obecního úřadu. Měl 15 členů a později byl rozšířeno dva zástupce Šternova a Rychmanova. Předsedou byl zvolen Karel Janistin, mědikovec v Komenského ul. č. 98, narozen 1895.
• Zneškodňovalo se velké množství nevybuchlé munice.
• O to se zasloužil Stanislav Ryvola a Ludvík Trbola. Ryvola byl při této práci těžce zraněn. Zneškodnili kolem 300 leteckých bomb, 200 dělových granátů a 60 šrapnelů “G”, 180 protipancéřových granátů, 80 pancéřových pěstí, tři granáty o váze 180 kilo. Bylo nalezeno 600 minometných nábojů a 400 ručních granátů.  
• 1. máj – všichni se připravovali na Svátek práce. Celodenní program byl pěkný a účast hojná.
• 8. května přišli do měšťanské školy Rusové oznámit, že v obou školách bude zajatecký tábor. Nařídili, aby ve čtyři ráno 60 mužů vyklidilo obě školy. V obecné škole byli němečtí důstojníci, v měšťanské škole zajaté mužstvo.
• Ve 2 v noci se ozvalo dunění děl a palba, takže všichni měli strach, že se Němci vrací. Bylo to ale na oslavu.

JE MÍR! NĚMCI KAPITULOVALI

• Obcí prochází průvod s hudbou a volají slávu spojencům, Ruské armádě, Československé republice a Dr. E. Benešovi.
  Večer byl lampiónový průvod. Dívky šly v krojích, chlapci s hesly, zachráněnými prapory a mapou ČSR. Na náměstí měl  projev Josef Hrubeš a Rusové vystřelovali rakety.

OBNOVA

• Občané pracují na polích, opravují poškozené a rozbité domy.
  Ze 639 obydlených domů vyhořelo při bombardování 24 stavení, 7 bylo zničeno úplně, 14 těžce poškozeno, 153 lehce, u 6 usedlostí byly zničeny i hospodářské části stavení.
• Ze 2371 obyvatele přišlo o život 10 lidí, škody jsou odhadovány na 8 milionů. Na obecním majetku 426 890 korun.
• 12. května – sobota. Ze škol se stěhuje zajatecký tábor. Večer přijíždí rumunské vojsko – 1050 mužů, 80 koní. Celkem bylo v Újezdu na 4000 vojáků.
• 20. května – neděle. Na náměstí  je slavnostní  polní mše. Jsou letnice. Účastní se ruské i rumunské vojsko se dvěma generály. Opravuje se a staví elektrické vedení, je málo petroleje.
• 7. června už elektřina funguje, lidé poslouchají rozhlas.
• Spojení s Brnem je ještě přerušeno. Lidé chodí do práce pěšky nebo jezdí na kole. Byli se podívat na Brno po válce – dá se to vůbec opravit?
• 22. června se koná průvod s hudbou na paměť 4. výročí napadení SSSR Německem.
• Oběti na životech: 49 rudoarmějců a 11 našich občanů.
• Někteří brněnští velkoobchodníci si v Újezdu ukryli zboží. Na č. 4 (Bohumil Haluza) byl velký sklad smaltovaného zboží, bylo rozprodáno občanům. Textilní zboží za několik milionů ukryté v domě č. 244 a 558 bylo většinou rozkradeno občany.
• Tábor pro Němce byl v obci zřízen na 14 dní, rudoarmějci tu byli ubytováni 4 neděle, 7 týdnů tu bylo 1000 rumunských vojáků. Obě armády pomáhaly při stavbách a úpravách.
  Rudoarmějci provedli přestavbu mostů do Rychmanova a za Šternovem.
• 17. května 1945 žádá MNV naše přidělení do okresu Brno – venkov. Židlochovice zůstaly jako okres soudní a berní, jako okres jsme však byli přiděleni do Hustopeče.
• Pro lepší spojení vznikla autobusová linka ČSAD: Újezd, Židlochovice, Hustopeče a Mikulov.
• Jatka byla obnovena smlouvou s firmou Rajmund Vymazal pod správou obce až do roku 1949.
• Hroby padlých rudoarmějců byly na různých místech, ale ruské velitelství nařídilo, aby byli pochováni na jednom místě. V nocích 29. a 30. července byli exhumováni, těla uložena do rakví a pochována v průčelí hřbitova. V zimě pak byli tito padlí převezeni na společný velký hřbitov do Ořechova.

NOVÉ NÁZVY ULIC

• Jánské náměstí bylo přejmenováno na Stalinovo, Nádražní ul. na ul. Dr. Edvarda Beneše, Školní na ul. Zdeňka Nejedlého, Nová na Lidickou ul., Mlýnská na Štefánikovu.

ODSUN NĚMCŮ

• Po válce zůstalo u nás 28 Němců, kteří se ke své národnosti dále hlásili. Do Německa jich bylo odsunuto 16. Tři Němci zemřeli, jeden spáchal sebevraždu, 2 odjeli dobrovolně do Rakouska a 3 zůstali trvale v Československu. Jejich majetek byl zkonfiskován, rovněž majetek některých našich fašistů, zrádců a kolaborantů. Vše bylo dáno pod národní správu.
• Majetek židovské rodiny Wolfových ve Šternově č. 1 byl rovněž zkonfiskován. Jeho majitelé – Oskar, Irmgarda a Františka Wolfovi zahynuli za okupace v koncentračních táborech.
• V květnu roku 1945 byl založen Svaz české mládeže – ČSM. Předsedou byl František Máša, jednatelem Václav Rozkydal. Do konce roku mělo ČSM asi 60 členů. V roce 1946 byl předsedou Václav Rozkydal, na podzim Jan Kochlík.
• Hodně hráli divadlo v dělnickém domě.

ROK 1946

• Po odsunu Němců začalo osidlování pohraničí. Z Újezdu se odstěhovalo celkem 14 rodin, většinou na Jižní Moravu, okres Mikulov, menšina na sever Čech. Všichni tam zůstali, vrátil se jen Petr Haluza ze Strachotína.
• MNV se stará o náhradu válečných škod podle zákona 161/46 Sb. Škody byly miliónové. Náhrady obdrželo 155 osob.
• 20. ledna byl založen Svaz protifašistických bojovníků v Újezdu. Členy byli legionáři z I. světové války, odboj z II. sv. války, zahraniční vojáci a vězňové z této války.
• Svaz československo-sovětského přátelství (SČSP) byl založen 22. března. Prvním předsedou  byl Tomáš Rozkydal. Od 28. března 1948 vedl odbočku přítel Viktor Parč.
• Pozemková reforma: od 4. března 1946 je utvořena Místní rolnická komise. V květnu 1946 přidělena místním občanům 89,72 ha půdy a budovy. Komise pracovala do 14. března 1948.
• 17. května se u Mohyly míru konala Slovanská družba. Za Všeslovanský výbor v Moskvě se zúčastnil  jeho předseda generál Gundorov. Přijeli sovětští básníci a spisovatelé: Maxim Rylskij, Nikolaj Tichonov a Konrád Krapila.
• Hosty vítal předseda zemského cizineckého svazu Dr. Gregorov. Zúčastnili se zástupci Polska, Jugoslávie a Bulharska.
  
  Volby 26. května
• Jako obec okresu Hustopeče  jsme byli v 15. volebním kraji.
  K volbám v místnostech obou škol přišlo 1573 voličů. Platných hlasů bylo 1564.
  Výsledky:

1. KSČ	535 hlasů	11 mandátů
2. ČSL	533 hlasů	10 mandátů
3. ČSD	217 hlasů	4 mandáty
4. ČSNS	279 hlasů	5 mandátů
celkem	1564 hlasů	30 mandátů

•  30. června se konala 1. schůze nového MNV.
• Předsedou byl zvolen za KSČ Josef Šutera, 1. náměstek  za ČSL Arnošt Matula, 2. náměstek  za ČSNS Karel Zapletal. Bylo zvoleno 10 členů rady MNV.
• Fond národní obnovy získává peníze z konfiskací domů a polí v obci.
• Na žádost občanů byl dům č. 89 v ul. Nádražní (konfiskát po Němci Lichtblauovi) přidělen na budovu mateřské škole. V roce 1947 byla provedena jeho adaptace nákladem 120 000 korun.
• 9. května 1946 ke Dni vítězství  byl odhalen nově upravený památník v parku naproti hřbitovu. Byla zakoupena nová busta T. G. Masaryka a jména padlých hrdinů I. svět. války byla doplněna jmény obětí II. svět. války. Náklad na restauraci činil asi 40 000 korun.

ROK 1947

• Byla uzákoněna dvouletka  – Dvouletý hospodářský plán 1947 – 48.
• U nás bylo rekonstruováno 30 domů a postaveno 6 domů nových.
• V tomto roce  byla naše republika  postižena nebývalým, katastrofálním suchem. Byly postiženy obiloviny, pícniny, okopaniny a lesy. Padl také dobytek ve chlévech a první déšť přišel až v listopadu.

ROK 1948

• 25. únor – Vítězný únor znamenal změny i v obecním MNV.
  Byl vytvořen Akční výbor Národní fronty. Čtyři měsíce se nekonaly schůze rady ani pléna MNV. Občanstvo se překotně hlásí do KSČ.
• 1. máj – velké oslavy. Průvod asi 1400 lidí.
• Byly uděleny diplomy nejlepším pracovníkům závodů, jelo hodně alegorických vozů, ve škole se konala výstava Junáka, večer se v Dělnickém domě hrála Synkova  truchlohra Lidice.
  Ve volbách 30. května byla nejsilnější KSČ.
• Na MNV zůstalo 18 starých členů, 12 jich bylo vyměněno.
• Všechny tři obce žádají připojení k okresu Brno-venkov. Zemský národní výbor ale změnu zamítá.
• Sokol – po únorových událostech byla sjednocena tělovýchova a zvětšil se počet členů. Sokol byl spojen se sportovním klubem, a tak přibyl odbor kopané.
• XI. všesokolský slet. Nácviku žactva dorostu a členstva byla věnována pozornost již v roce 1947. Asi 120 členů odjelo na slet 1. července, počasí ale sletu nepřálo.
• Na hřišti Jednoty se hraje házená, kopaná, odbíjená, košíková a cvičení gymnastiky. Dramatický odbor sehrál mnoho divadelních her.   
• Kino v Újezdu bylo původně majetkem Sokola. Znárodňovacím dekretem se stalo součástí národního podniku “Československý státní film”.
• Rok 1948 byl rokem 100. výročí zrušení poddanství a 600 let trvání Karlovy univerzity.

ROK 1949

• Leden – nástup do 1. roku Gottwaldovy pětiletky.
• Ústava 9. května – republika rozdělena na 9 krajů, každý na několik okresů. Naše obce jsou odděleny od bývalého okresu hustopečského a přiděleny k nově vzniklému okresu slavkovskému.
• ONV Slavkov u Brna má 260, 35 km čtverečních a 33 525 obyvatel.
• Jednotný svaz českých zemědělců JSČZ byl ustaven po místní rolnické komisi od 14. března 1948.
• Výbor měl 8 členů, předsedou se stal Jaroslav Matula. Členů  celkem bylo 52.
• 5. října byly vykoupeny pozemky farního úřadu v Újezdu. Fara vlastnila 26,04 ha orné půdy. Obec dostala 4,52 ha a do správy 18,37 ha. Musela odvádět nájemné KNV až do polovice roku 1950. Faře zůstalo 3,80 ha pozemků.
• Počátkem roku firmu Borovička Fr. – obchod se dřevem, převzala “Dřevona”. Podnik Vymazalových Masna a mlýn Vladimíra Pecla převzaly Středomoravské mlýny.
• Znárodnění platilo od 1. ledna 1948.
• Mateřská škola: od 1. 9. 1940 se vyučovalo v budově obecné školy, správcem byl řídící učitel Fr. Navrátil až do roku 1949, kdy byl upraven konfiskát v ul. Dr. E. Beneše – dnes Nádražní č. 89. Při 3 odděleních byla ještě první třída na obecné škole. Přístavba nové třídy byla provedena roku 1951 na dvoře č. 89 a spojena s budovou umývárny. Nákladem 170 000 korun. Ředitelkou školy byla Fr. Mášová.
• Národní školu bylo po osvobození nutno opravit. Škody způsobené na ní válkou byly odhadnuty na 110 770 korun.
• Roku 1947 byla budova opět opravena nákladem 145 594 korun.
• Měšťanská – nyní střední škola. Stát převzal i její hospodaření. Už nic nevymáhá od obcí  školního obvodu. Rozpočet MNV určil pro školu 120 000 korun. Byly provedeny úpravy tříd a nalakován veškerý školní nábytek. V suterénu budovy byly vybudovány šatny a zavedeno přezouvání žáků. Stravování žáků si vyžádalo úpravy v suterénu. Jako mimořádnou podporu získala škola 212 000 korun. Rozpočet pro rok  1950 činil 322 000 korun. Byla nově vybavena kuchyně, jídelna a šatny. Obě školy dostaly zahradu a dvě pole. Kolem školního hřiště byly zasazeny medonosné stromky a byl pořízen včelín – včelařský kroužek. Byl postaven také zahradnický domek a pařeniště.
• Vánoční strom republiky byl postaven u Obecního domu. Hrála u něj hudba a provozoval se program mládeže. Výtěžek  – 36 000 korun byl odevzdán okresní sociální péči.
• Od 1. října byl volně prodáván chléb, bílé pečivo a mouka. V některých prodejnách i maso a tuk. Uvolněna byla celá “šatenka”, takže bylo možné kupovat látky na volném trhu.
• V předvečer 23. listopadu bylo zahájeno vysílání  místním  rozhlasem. Tím skončilo dosavadní bubnování  a občané získali více informací i kulturní programy.

ROK 1950

• Od 1. ledna přebírá stát finanční záležitosti – obecní dluhy, vkladní knížky, banky, společenstva a podniky. Také všechen obecní nemovitý majetek. Mění se rozpočty MNV, hospodařit se musí podle plánu. Majetek obcí, okresů a krajů je národním majetkem, který je svěřen národním výborům do správy.
• Od 1. ledna bylo také uzákoněno zřízení matričních úřadů pro stanovený obvod. Náš obvod byl Újezd, Šternov, Rychmanov a Žatčany. Byly zřízeny matriční úřady a obřadní síně. Kdo chtěl, mohl mít po úředním ještě církevní sňatek. Na matriční úřad přešly farní matriky. Matrikáři prodělali školení a zkoušky. Náš matriční úřad byl umístěn v poschodí bývalé školy, dnes pošty v č. 144. Vše bylo důstojně upraveno nákladem 84 000 korun.
• Zdravotnictví: po osvobození byli u nás státní obvodní  lékaři. Mudr. Petr Hrubeš v Nádražní ulici č. 565. Bydlel a ordinoval ve vlastním domě. V Nádražní ulici proti Sokolovně v č. 375 bydlel a ordinoval Mudr. Leo Stoklasa. Později si postavil dům s ordinací na nádraží v Sokolnici. Z Bošovic přijel Mudr. Gracian Tejral, který bydlel a ordinoval v nájmu v domě Dr. Wiedermanna v Komenského ulici č. 109. Jako zubní technička dojížděla z Brna Julie Hochmannová, která ordinovat vedle pošty v č. 77.
• Místní skupina ČSČK – Červený kříž v Újezdu byla založena 19. února. Podnětem k tomu byla zdařilá akce  dobrovolných dárců krve, kterou zorganizovala Fr. Trbolová.
• Střední škola uspořádala na podzim  roku 1949 sbírku na okresní sanitní auto ve Slavkově. Bylo získáno a do Slavkova  dovezeno za 15 960 korun.
• Činnost ČSČK  spočívala v organizování zdravotnické lidovýchovy dospělých i mládeže, přednášek s filmem, ukázkami ošetřování, odběrem časopisu Zdraví lidu. Konaly se kurzy pro zdravotníky, kteří poskytovali první pomoc, nábory dobrovolných dárců krve.
• V dubnu 1950 se sloučily obce Újezd, Rychmanov a Šternov.
• JZD – jednotné zemědělské družstvo: členy přípravného výboru byli dělníci a malí zemědělci. Z větších rolníků se angažoval Jaroslav Matula. Předsedou JZD byl Fr. Dokoupil.
• Valná schůze 3. srpna ustavila JZD a jeho předsedou zvolila Jaroslava Matulu.
• Technicko-hospodářská úprava půdy – THÚ začala v září  a skončila v prosinci. Byly sceleny pozemky – hony a stanoven osevní postup.
• 5. října dopoledne začal odpor proti THÚ zástupem selských  žen v Obecním domě a na ulici. Večer protestoval velký zástup lidí u Obecního domu, kde se konala schůze MNV. Křičelo se, rozbíjela se okna a vstup do Obecního domu. Zástupy rozehnala až SNB. Příštího dne se revolta opakovala. Bylo zatčeno a odvezeno 5 občanů.
• V některých obcích okresu se vyskytla mandelinka bramborová. Ve všech obcíh bylo vyhlášeno pátrání po mandelince, které u nás v srpnu a v září proběhlo osmkrát. Výsledek byl negativní.
• Pracovníci MNV – podle záznamu v kronice přidělil Krajský národní výbor v Brně podle nařízení 68/1950 Sb. 7 pracovních sil, které  byly zařazeny do státních zaměstnanců.
• 13. června za přítomnosti  okresního školního inspektora  Putny složili první pionýři slib.
• Byly znárodněny další závody: Vladislav Máca a Oldřich Popelák – výroba nábytku, znárodněna výroba jevišť a dekorací Pepy Máci – podnik převzala Dereda – později Výzdoba.

ROK 1951

• Místní rozhlas byl upraven nákladem 82 000 Kč, aby se mohlo vysílat pro všechny tři sloučené obce.
• Vedle vázaného trhu jsou i prodejny výživy a textilu s volným prodejem. Vše je ale dražší.
• 19. dubna zemřel ve svém domě č. 313 v Nádražní ul.  dlouholetý kronikář -řídící učitel v.v. Roman Chrást. Prožil v Újezdě 55 let.

ROK 1952

• V lednu byl mráz -1 až -3 stupně, v únoru -6 až -8, v březnu až -6 stupňů. Bylo mnoho sněhu a povinnost prohazovat cesty. V druhé polovině dubna byla velká horka.
• V noci na 19. červen byla velká bouře s lijákem. Byla zatopena Mlýnská ul. V dělnickém domě pumpovali vodu ze sklepa. Fotograf Wirt měl zatopený dům a zatopeno bylo i mnoho níže položených domů. U Spáčilů V sádku byly plné vody nejen sklepy, ale také místnosti. Voda vnikla také do domů v Chaloupkách. Na železničním mostě je označení, kam až voda sahala.
• Každý občan od 50 arů půdy byl samozásobitelem. Byly zavedeny přihlášky, ve kterých každý uvedl výměru polí do 30. 9. a seznam dobytka.
• V únoru 1951 byla povolena změna názvu obce Újezdu a Sokolnic na Újezd u Brna. Okresem zůstává Slavkov.
• V dubnu předal MNV dobrovolnými brigádami zbudovanou čekárnu zastávky ČSD na 100 000 korun.
• Byli ustanoveni lidoví důvěrníci při MNV za účelem sbližování občanů s výborem a vyřizování jejich stížností a žádostí.
• V červnu byl ustanoven Výbor žen při MNV. Předsedkyní byla Milada Honzáková, místopředsedkyní Milada Rozkydalová a jednatelkou Adéla Staňková. K nim bylo zvoleno 11 členek výboru. Od 1. října byla předsedkyní Čeňka Floriánová.
• Drukov – Závod č. 40 v Brně – Král. poli přechází do Újezdu, na bývalé stolařství Vlad. Máci na konci Komenského ul. Stěhování začalo 1. července. Nákladní auta převážela zařízení 14 dní. Objekt měly dříve UP závody Rousínov. A v čísle 454 ustoupilo dřevo kovu. Závod byl upravován a rozšiřován. 
  Mnozí pracovníci i noví zaměstnanci byli přeškolováni. Ze stolaře byl zámečník, z řezníka brusič, z holiče ohýbač, z krejčího svářeč, ze švadlenky lisařka. Lidé byli rádi, že mají v místě práci, spojení vlakem i autobusem bylo dobré, takže za prací jezdili i přespolní.
• Byl splněn roční plán. V závodě bylo zaměstnáno 30% žen, vedle sortimentu, který v našem státě nikdo jiný nevyrábí, prováděl Drukov i zakázky obyvatel, a tím měl charakter družstva. Bylo to asi 19 druhů výrobků. Drukov převzal také patronát nad místní mateřskou školkou.
• Divadelní služba prodělala velké změny od roku 1945. V letech 1945 – 50 vedl provoz původní majitel Josef Máca. Potom převzal firmu podnik Výstavnictví.
• Ve vedení byl Karel Hádek a pan Švácha. Do roku 1950 pracovalo v závodě kolem 22 osob, včetně administrativy. Počet zaměstnanců ale rychle stoupal.

ROK 1953

• Úmrtí J. V. Stalina 5. 3. – 9. března smuteční tryzna v Dělnickém domě.
• 14. 3. úmrtí Klementa Gottwalda, smuteční tryzna v Dělnickém domě 19. 3.
• 21. března zvolen prezidentem Antonín Zápotocký.
• Obyvatelstvo: 2887 osob, z toho 1382 mužů, 1495 žen, dětí do dvou let 120, od dvou do šesti let 207, od šesti do osmnácti 197.
• Bezzemků 1058, s výměrou do 50 arů 955, nad 50 arů 826 osob.
• Důchodců a penzistů 367, státních zaměstnanců 73. Výhradně zemědělstvím se zabývá 310 osob.  Kovo- a stavo- zemědělců s rodinami 1203 osob.
• Počet osob zaměstnaných jinak, než v zemědělství, je s rod. příslušníky 933. Vdov, vdovců, svobodných a rozvedených  nad 18 let je 625. Bezdětných rodin je 357, s jedním dítětem 185, dvě děti 150, tři děti 54, čtyři děti 18 a více dětí 4 rodiny.
• Už v roce 1951 byla zrušena výroba samostatných pekařů – byli pojati do Středomořských mlýnů n.p. Obě cukrárny (Karel Rujbr a sestry Jelínkovy) začleněny tam také.
• Už v roce 1949 byly združstevněny všechny obchody se smíšeným zbožím a převzalo je družstvo Včela.
• V roce 1952 převzala Včela taky oděvní  a textilní obchod  Františka Murice.
• Roku 1951 přešly všechny hostince do komunálního podniku Slapo ve Slavkově. (Ludvík Paleček, Masarykova ul. č. 58, František Laštůvka, Nádražní ul., Dokládal (na Rychmanově … uzavřeny.)
• Potraviny Ferdinanda Škroba v Komenského ul. byly rovněž likvidovány.
• 24. dubna 1953 schválilo NS nový školský zákon. Národní a střední škola (měšťanka) byly sjednoceny v osmiletou školu.
• Osvětová beseda koná samostatné kulturní akce a spolupracuje s ostatními složkami Národní fronty.
• Vlastní divadelní činnost místních složek poklesla.
• Místní kapela pod vedením Václava Popeláka vystupuje zdarma při každé místní akci. Účinkují na zábavách a plesech, pořádají koncerty, hrají v brněnském rozhlase. Mají 40 členů a patronát nad mateřskou školkou. Kapelník vyučuje mladé zájemce.
• Veřejná knihovna byla přemístěna do domu Raiffeisenky vedle Včely v Kostelní ul. Je v ní 1168 knih, čtenářů 195. Konají se v ní také veřejné besedy a výstavy knih.
• V sobotu 30. května ohlásil rozhlas měnovou reformu. Dosavadní peníze byly vyměněny v poměru 1:5, do určité míry pak 1:20 a 1:50. Vázané vklady byly znehodnoceny. Zvedla se vlna nespokojenosti. Rozhlas a tisk uklidňují a vysvětlují, že se předejde inflaci a zruší se potravinové lístky.
• Výměna peněz proběhla v pondělí 1. června. U poštovního úřadu stály zástupy lidí, které organizovaly Lidové milice. Újezd vyměnil za 2 dny asi 17 milionů korun!
• Po dlouhých letech se opět prodávají potraviny za snížené ceny bez lístků.
• Jednota – Lidové spotřební družstvo bylo založeno 2. června v dělnickém domě. Družstvo má pečovat o zásobování venkova a pro Újezd a Žatčany.
• Od 1. července převzala Jednota od bývalé Včely 22 prodejen a od Slapa 6 hostinců.
• Dohlížecí výbor Jednoty má kanceláře na faře v Masarykově ul. č. 38. Předsedou byl zvolen Vladislav Tomášek.
• Uhelné sklady na sladovně a Dřevona n.p. v Rychmanově se starají o topivo a stavebniny.
• Předsedou JZD byl Kašpar Kubeš, od 22. března Václav Haluza. Družstvo hospodaří na rozloze 322 ha orné půdy. Mělo 47 členů. Podařilo se získat sedm zemědělců s výměrou 29 ha. U paní Fr. Kulíškové na Rychmanově byla adaptována stáj pro 35 kusů dobytka. Potíže byly mezi členy družstva a se sháněním dojiček. Vázla organizace práce a členská schůze navrhla zřízení Smírčí  komise. Zasahovat muselo MNV i ONV. Novým předsedou byl zvolen Jan Dobrovolný z Rychmanova.  Pracovní jednotka činila jen 2,35 korun, stát ji dotoval na 10 korun, aby členové neodcházeli z družstva. Vystoupili jen Jan Dobrovolný a Růženy Kuglerová.
• Výbor žen pořádá kurzy šití a vaření.
• Od 1. října bylo snížení maloobchodních cen.

ROK 1954

• Rok začal tuhými mrazy, takže se spotřebovaly zásoby topiva.
• V neděli 16. května byly volby do ONV, MNV a KNV. Účast voličů byla 98,8%.
• Do ONV byl zvolen Vojtěch Večeřa a rolník Arnošt Florián. Do KNV Václav Rozkydal starší.
• Novým předsedou MNV byl 27. května zvolen Petr Staňa, jehozástupcem Kašpar Kubeš, pol. tajemníkem Jaromír Zelinka.
  Rada MNV měla 4 členy, dále bylo vytvořeno 6 komisí.
• 23. října byla předsedkyní  výboru žen zvolena Fr. Rozkydalová, úřednice uhelných skladů.
• Mrazem vymrzly ozimy, musely se zaorat a nahradit jařinami, byl nedostatek sena a slámy. Do poloviny února byl předsedou JZD Jan Doborovolný, potom opět Jaroslav Matula.
• Žně – sklizeň byla prováděna většinou samovazem, jen 1 hon 17 ha byl sklizen kombajnem.
• Na podzim začala stavba kravína.
• Státní traktorová stanice byla umístěna v Procházkově domě ve Šternově, později v Dřevoně na Rychmanově.
• Stroje: jeden pásový traktor III-54, 2 pásové traktory KDP-35, 2 traktory kolové S-30 a 3 kolové traktory Z-25.
• 5. září byla nad tratí zapálená veliká vatra, kterou připravil  Sokol a škola – jako zahájení I. celostátní spartakiády.

ROK 1955

• V lednu bylo počasí mrazivé a málo sněhu, obleva a náledí.
  Jen 18. ledna bylo z obce 6 lidí převezeno s úrazy do nemocnice v Brně.
• Koná se nábor mládeže do pohraničí k obdělávání půdy ležící ladem. Odešly dvě rodiny: manželé Šebestovi na Znojemsko a Chvátalovi do Slezka do vesnice u Karolovy studánky.
• 29. května se na školním hřišti konalo místní spartakiádní vystoupení.
• JZD – po Jaroslavu Matulovi je od dubna předsedou družstva Josef Kalvoda. Od MNV převzalo JZD další pozemky a hospodaří na výměře 186 ha. Základna má už 60 členů. Pokračuje stavba kravína, v dubnu byla přemístěna drůbež (250 kuřat) do nové slepičárny na Rychmanovem. JZD mělo 9 koní. Sklizeň je už na 80 ha prováděna kombajny. Přišly však deště a 5 ha ječmene bylo zatopeno do výše 30 cm. Muselo se kosit travní kosou, pomáhají brigádníci po kolena v blátě. Osvědčilo se hnízdové sázení brambor.
• Za Revoluční ul. byla vykoupena stavební místa 1m2 za 2,50 Kč a přidělena zájemcům na stavbu bytů.
• Rozšířil se a zařídil Obecn dům.
• Byla přistavěna požární zbrojnice. Hasičům  byla slavnostně předána 2. října k 70. výročí založení Spolku doborovolných hasičů.
• Čekárna ČSAD byla vybudována na vykoupené zahradě pana Šuláka č. 37, za zídkou kostela a vybavena.

ROK 1956

• Obec má 3103 obyvatel, 768 domů.
• Lidé se musí smiřovat s odsouzením kultu osobnosti Stalina.
• Závody v obci: Drukov v Komenského ulici, Výzdoba v Nádražní ulici, kruhová cihelna  Mlýnské ulici, Masna v Komenského ul., Středomoravské mlýny, Státní zřídlo Šaratica
• Komunální podniky: Stakop, Vkus a Obnova.
• Samostatná řemesla: Bratři Tomáš a Matěj Ocáskovi – obuvníci ve Školní a Masarykově ul.
• Holičství a kadeřnictví: Jan Klaška v Sušilově ul., Josef Pěnčík a Josef Kalvoda v Komenského ul.
• Stolařství Boh. Kozák v Nádražní ul. a zámečnictví Jakub Formánek v Nádražní ul.
• JZD má výměru 186 ha orné půdy a 80 členů, přistoupilo 22 členů. Předsedou je Josef Kalvoda. Pracovní jednotka je za 20 korun. Cukrovku postihla mšice maková. Veškerá ozimá pšenice zmrzla.
• Byl dokončen kravín pro 110 kusů, zhotoveny 3 silážní jámy, postavena druhá drůbežárna, adaptace porodnice pro prasnice. Začala stavba silnice k družstvu, byl zřízen telefon do kravína a do údržbářské dílny.
• Poprvé bylo při žních použito našeho kombajnu ŽM 330. Kombajny bylo posečeno 40 ha. Žně trvaly jen sedm dní. Ve výkupu obilí bylo družstvo druhé na slavkovském okrese.
• Už v roce 1942 byl založen Spolek chovatelů drobného zvířectva za vedení Josefa Vymazala. Měl 45 členů a dobře si počínal odbor králíkářský. Po válce počet členů klesl na 12, předsedou odboru byl Felix Maška.
• Holubářský odbor uspořádal 19. listopadu  1950 výstavu holubů z celých Čech a Moravy. Bylo vystavano 450 hlubů 18 plemen, barev a variací.
• Včelařský spolek byl založen už v roce 1919. Je u nás 34 včelařů s 242 včelstvy. Při založení spolku tady bylo hodně medonosných stromů a vičenec (pícnina)  se pěstoval na hektary. To byla dosažena rekordní snůška  – 40 kg na včelstvo. 1 kg medu stál v roce 1919 – 40 korun.
• V roce 1951 bylo pro zlepšení stavu vysazeno 205 medonosných stromků, 1253 keřů, 912 trvalek, 106 pícnin. Zaškolkováno bylo 2500 keřů a 155 stromků. MNV přidělil včelařům 1 ha pozemků na pěstování včelí pastvy. Včelařský kroužek ve škole vedl školník – včelař Josef Vágner.
• Vinařství má velkou tradici. Vinice se připomínají už v roce 1391.
• Lidové spotřební družstvo Jednota má v obci tři prodejny:
  Kostelní č. 173 – vedoucí Fr. Hlučka, Nádražní č. 280 – ved. Václav Hrdý, Rychmanov č. 675 – ved. Ludvím Spáčil.
• Mlékárny jsou také tři.
• Buduje se nový most přes Litavu, silnice V sádku, opravuje se bývalá sladovna. Na investice bylo vynaloženo 140 000 korun, na opravy budov 40 000 korun.
• Byl dobudován a vybaven kravín, v nové ulici postaveno 10 domů, 35 domů opraveno.

ROK 1957

• Obyvatelé: 3112 v 772 domech. Narozených 60, zemřelo 21, sňatků 33.
• Divadelní službu vedl bývalý majitel Josef Máca. Potom byl vedoucím Karel Hádek, podnik převzalo “Výtvarnictví” Praha. Vedoucím z Prahy ustaven Švácha. 1953 byl podnik zařazen do Okresního průmyslového podniku ve Slavkově. Hádek a Švácha vedli podnik do roku 1953.
• Čs. státní zřídlo Šaratica vzniklo z nálezu hořké vody v roce 1889, která byla poznána jako léčivá. (Od roku 1839 bylo povoleno ji plnit a vyvážet. 1849 – první rok výroby, 1911 vznikla akciová společnost).
• Krátce před I. svět. válkou dal statkář Isidor Wolf ve Šternově č. 1 zkoumat vodu mezi Újezdem  a Otnicemi. Měla stejný účinek jako šaratica, byly zřízeny studny a léčivá voda Šternovka. V roce 1948 bylo zřídlo Šaratica znárodněno a připojena i šternovka. Prvním ředitelem byl Josef Jíra, byly přivezeny moderní stroje ze Švédska. Druhým ředitelem byl Dezider Matyjasko a od roku 1954 Josef Gecík.
• JZD už má 203 ha půdy, 70 členů, 9 koní, 110 kusů hovězího  dobytka, 230 ks vepřového. Přistoupilo 60 rolníků a půda vzrostla na 540 ha. Pracovní jednotka je 22 korun, naturálie 5 korun.
• Zahradnictví  Na proskorkách má v nájmu Bulhar Boni.
• 19. května – volby. Předsedou MNV zvolen Petr Staňa, místopř. Josef Šustera a tajemník Jaromír Zelinka.
• Mateřská školka – ředitelka Fr. Mášová.
• Osmiletá střední škola – ředitel Jan Pavlus, zástupce Marie Gottwaldová. Na nižším stupni je osm, na vyšším sedm učitelů.

ROK 1958

• Záplavy, které obec postihly v roce 1952, se letos opět zopakovaly. V úterý 3. června průtrž mračen přivodila velké škody v závodě Masna. Voda a bahno zatopily celou provozovnu, místnosti s masem, studny na užitkovou vodu, kanceláře, šatny a umývárny. Okresní hygienik vydal zákaz výroby uzenin, které pak byly dováženy z Brna. Během měsíce byli zaměstnanci převedeni do různých brněnských provozoven, kam se převezlo i všechno maso a strojní zařízení.
• V cihelně u mlýna byly při těžení zeminy nalezeny lidské kostry staré 4000 let. Také kosti mamutí, kly, popelnice z doby  bronzové a šperky z těchto dob. Vykopávky byly vedeny učitelem Vladimírem Šulcem a uloženy ve škole. Přítomni nebyli žádní odborníci. Zbraně z doby  bitvy u Slavkova byly dány do muzea na Mohyle míru.
• JZD – bylo získáno 60 drobných a středních rolníků, celková výměra půdy 342 ha. Objevily se nové potíže – jako nedostatek prostor. Byla provedena adaptace druhého kravína, dvou poroden pro plemenice a konírny, postavila se drůbežárna. To ale nestačí. Chybí zkušenosti nových pracovníků a kontrola. Panuje sucho a vzápětí záplavy s krupobitím, které snížily výnosy na 50%. Nový dobytek měl malou užitkovost. Nedodalo se 50 000 litrů mléka, musel se nakupovat hovězí dobytek. Plánovaná jednotka klesla z 19 na 15 korun.
• Koncem roku není již v obci  soukromý obchod ani hostinec. Jsou zde 4 pohostinské  provozovny a 19 prodejen: 3 potraviny, 2 mlékárny, 3 cukrárny, 3 masny, prodejna textilu, obuvi, drogerie, papír a hračky, trafika, průmyslové zboží, nábytek, bazar a prodejna stavebnin. Je zde celkem zaměstnáno 41 osob (15 mužů a 26 žen).
• Zapojeni jsou i obuvníci, zedníci, švadleny a kamenictví Jos. Šuláka.
• V předvečer 9. května byl odhalen pomník Klementa Gottwalda. V programu vystoupil pěvecký sbor Foester a večer byl v Sokolovně program.
• U nádraží se staví závod Barvy-laky, buduje se koupaliště, ve výstavbě je ulice 9. května.
• Pokročilo i zdravotnictví – očkuje se proti dětské obrně, je rentgen plic, častá je lázeňská péče a rekreace.
• Na seznamu obyvatel je stoletá Kateřina Měšťanová, Terezie Haluzová má 98 let.
• 3. června večer kolem osmé se přihnala bouře. Po silnici se valila voda jako řeka. Ze Staré hory odnášela voda nářadí a žebříky od chat. Požárníci měli poplach, byla zatopena Gottwaldova ulice, “Chaloupky”, kam ráno volal rozhlas občany pro pomoc. Vynášeli z domů vodu a bahno, naplavené balvany 3 až 4 q těžké. Odvoz bahna si vyžádal 32 000 korun a výhoz příkopů 22 000 korun.

ROK 1959

• V obci je 1517 mužů, 1591 žen – celkem 3108 obyvatel.
  Z toho dětí do 15 let 743. Počet domů je 788.
• 21. května započal činnost Sbor pro občanské záležitosti a provedl 18 uvítání novorozeňat.
• Do JZD přibyli dva rolníci s výměrou 7,73 ha. Devět rolníků ještě nevstoupilo. Obiloviny byly splněny na 137%. Od jara do sklizně bylo sucho a pracovní jednotka se snížila o 5 Kč. 
  Naše JZD se umístilo na slavkovském okrese při žních na 1. místě a obdrželo putovní vlajku a peněžní odměnu pro nejlepší pracovníky. Družstvo vlastní 10 traktorů, z toho dva pásové, 1 silážní kombajn a 1 obilní kombajn. Odkoupilo od STS závěsné nářadí za 200 000,- korun. Staví se 4řadý kravín pro 166 kusů. Postavila se třetí drůbežárna, byly splněny dodávky hovězího a vepřového masa.
• Proběhlo již sedmé snížení maloobchodních cen potravin a průmyslového zboží. Ve výstavbě je obchodní dům vedoucího Fr. Hlučky. Prodejna je přechodně umístěna v cukrárně.
• Výbor žen organizuje kurzy šití a vaření.
• V neděli 28. června o petropavelských hodech byl uspořádán Sjezd rodáků a přátel Újezdu. Byla k němu uspořádána výstava z historie Sokola a také výstava ve škole.
• Byla postavena ulice 9. května, kabiny na koupališti a dokončeny venkovní úpravy koupaliště.
• 6. prosince byl slavnostně otevřen obchodní dům v Kostelní ulici.

ROK 1960

• Počet obyvatel 3112.
• JZD – Celková výměra půdy je 656 ha, počet členů 160, práceschopných 130, zbytek důchodci. Záhumenků je v obci 120, z toho 28 společných. Státní nákup byl splněn. Dodáno bylo: 36 vagónů obilí, 283 vag. cukrovky, 15 vagónů brambor. Traktor DT 54 zasel za směnu se třemi secími stroji 25 ha.  Jaro bylo suché. Živočišná výroba: 147 krav, ostatního hovězího 215 ks, 101 prasnic, 632 vepřového celkem. 38 koní, 1450 slepic, 150 kachen na chov. Byl dostaven kravín pro 160 dojnic. Od STS dostalo JZD traktorové středisko a opravářské dílny. Pracovní jednotka včetně naturálií činila 18,97 korun.
• Byly nově rozděleny kraje a okresy – v republice je 10 krajů a 108 okresů. Na Moravě je náš kraj brněnský a olomoucký. Byl zrušen okres Slavkov a Bučovice – spadly pod okres Vyškov.
• Náš okres je po dlouhém  úsilí od roku 1918 Bno – venkov.
• 12. června se konaly volby do NS a všech stupňů národních výborů. U nás bylo zvoleno 35 poslanců, do funkce předsedy  byl zvolen Miroslav Rozkydal, tajemníkem Vlastimil Máša.
  Zaměstnanců MNV je pět.
• 12. července byla přijata Ústava Československé socialistické republiky.
• Pozvedla se životní úroveň – jsou běžné  ledničky, pračky, televizory a  elektrospotřebiče.
• Přibývá občanů nad 80 let.
• Farská hospodyně Terezie Kozáková má 95 roků.
• Sokol veškeré své úsilí orientuje na přípravu II. celostátní spartakiády. Je nedostatek cvičitelů a mužských složek.
• 29. května byly za Sokolovnou ukázky spartakiádních sestav.
  Pak byla okresní spartakiáda ve Slavkově a krajská 5. června v Brně. V Praze v červnu cvičilo od nás 16 mužů, 25 žen, 14 dorostenek a 16 starších žákyň.

ROK 1961

• 12. dubna byla vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země sovětská kosmická loď Vostok – první kosmonaut na světě – Jurij Alexejevič Gagarin. Vostok II vypuštěn 6. srpna 1961 – German Stěpanovič Titov.
• Obyvatelstvo obce: 3056, domů 797.
• Divadelní služba: nejprve Josef Máca – jevištní kulisy, 1948 znárodnění – “Dereda Praha”, později “Okresní průmyslový podnik Slavkov”. V roce 1960 “Divadelní služba” n.p. Specializace na jevištní zařízení. Začátkem roku má podnik 100 pracovníků, z nich 30% žen. Zaměstnanci z Újezdu a okolí, dojíždějí také z Brna. Podnik byl přestěhovaný do objektů masného průmyslu Vymazalových.
• Do prostoru po Divadelní službě  se stěhuje Místní hospodářství a vzniká tak “Dům služeb“.
• JZD obhospodařuje 673 ha orné půdy, má 150 členů, z toho 30 důchodců. Špatné počasí znehodnotilo 32 ha suché vojtěšky.Rostlinná výroba splněna až na cukrovku. Kukuřice na zrno se musela pro nedostatečné okopávání zasilážovat.
  Zahradnictví je na 15 ha. Byl splněn plán hovězího masa. Nesplněny: vepřové maso, mléko, vejce. Školení družstevníků v “Družstevní škole práce”. Je nedostatek mladých lidí. Družstvo má 11 traktorů, z toho 8 pásových.
• Na zastávce v Újezdu zastavují všechny vlaky – odpadá cesta do Sokolnic. ČSAD má každou hodinu spojení s Brnem.
• V obchodním domě je čilý provoz – žádají se teplá jídla, chlebíčky a mražená jídla.
• Denní tržba obchodů je 4 500 000 korun.
• Tržba za prodej nábytku činila letos 950 000 korun.
• ONV povolil výstavbu rodinných domků na vlastních pozemcích a v místech proluk. Adaptují se byty na bývalé sladovně, opravují se starší budovy.
• ZDŠ má na nižším stupni 285 žáků, na vyšším 227 žáků. Učitelský sbor má 20 členů, 6 správních zaměstnanců – školníci a kuchařky.
• 1. června nastoupil v Újezdu nový lékař Mudr. Josef Benařík. Velmi dobře vycvičil 12 zdravotnických hlídek ČSČK.

ROK 1962

• Obyvatel 3036 v 801 domech. Obyvatelstva ubývá – mnoho rodin se odstěhovalo do Brna. V rodinách ubývá dětí – běžná  je rodina se dvěma dětmi.
• SSSR vysílá Vostok 3 a Vostok 4.A.G. Nikolajev a P. R. Popovič byli ve vesmíru 80 hodin.
• Přibyl závod Sklad barev a chemie – drogistické zboží.
• Je vybudován na pozemku u obilního družstva a má 4 haly. Vedoucím je Josef Barták, vyučený v místní drogerii. Sklad patří kapacitou mezi největší v republice a zaměstnává 20 lidí.
• JZD má 676 ha a 145 členů. Pracovní jednotka je 19,43 korun. Pokles výroby mléka je zaviněn straším dobytkem a nedostatkem píce.

Havárie dopravního letadla

• 10. října v 8 hod. 57 min. byla na katastru naší obce na vrchu Špidlák – Stará hora havárie dopravního letadla Iljušin na lince Košice, Bratislava, Brno, Praha. Příčiny nebyly přesně zjištěny.
  Vršek Špidlák byl v mlze. Letadlo pravým křídlem asi 1m od svahu narazilo na zem. Výbuch nastal o několik polí dále, než byl náraz křídla na zem a při letu ještě usekalo křídlo stromy akátů a keře. Cestujících bylo 38 a 4 členové posádky. Po havárii pomáhalo 24 občanů, nejvíce Zdeňka Suchomelová, Vasil Chmelák a Josef Husák. K neštěstí brzy dorazilo 15 sanitek z Brna. Obětavě pomáhal doktor Bednařík a sestry z našeho střediska. Zahynulo 8 pasažérů a 3 členové posádky, 1 pak zemřel v nemocnici.
• Památkovému úřadu v Brně byly zaslány k zažazení do státní památkové péče: kaple sv. Antonína na kopci Křiby, kostel sv. Petra a Pavla a socha sv. Jana Nepomuckého u mlýna z roku 1766.
• V únoru vypukla epidemie chřipky. Tři neděle byly zavřeny školy a divadla. Na podzim přišla infekční žloutenka. Je nedostatek nezávadné pitné vody. V lednu byly mrazy a členové TJS zřídili na školním hřišti kluziště. Hrály se hokejové zápasy, dospělí bruslili při umělém osvětlení.
• V druhé polovině dubna bylo teplo 24- 28 stupňů. Mládež se  chodila hodně koupat na Kníničskou přehradu u Brna.
• V říjnu a listopadu přišel deštivý podzim. V prosinci přišly tuhé mrazy, koncem měsíce až mínus 18 stupňů. Mráz nadělal škody na ozimech, na ovocných stromech a v domácnostech.

ROK 1963

• 14. června byl vypuštěn Vostok 5 a Vostok 6. První řídil Valerij Bykovský a druhou první kosmonautka na světě – Valentina V. Těreškovová.
• Obyvatelstvo: 2983 občanů v 806 domech. Nová výstavba nestačí. Mladé rodiny bydlí s rodiči.
• Cihelna od 1. ledna přestala pracovat – nebyla rentabilní. Je v ní sběrna odpadových surovin a skladiště.
• Řemesla všechna spadají pod komunální podnik, jen zahradnictví Trbolovo je ponecháno na doživotí  Aloisu Trbolovi.
• JZD hospodaří na 691 ha půdy. Živočišná výroba: 215 krav – roční dojivost 1277 litrů. Prasnic 100 kusů, od jedné ročně 12,50 selat. Stav slepic: 2300 kusů, roční snůška na jednu slepici je 126 vajec. Stáje pro koně vybudovány u Obrista č. 62, kravín pro 170 kusů. Celá sklizeň při žních provedena kombajny.
• Prezident republiky propůjčil třem našim občanům vysoké vyznamenání za statečnost. 17. prosince je převzali od ministra dopravy: Zdeňka Suchomelová, Josef Husák a Vasil Chmelák. Bylo to za pomoc při havárii letadla.
• Ředitelka mateřské školy Františka Mášová byla jmenována okresní školní inspektorkou na Vyškovsku. Ředitelkou školky  se stala Lada Budíková. Ve školce je 81 dětí.
• 2. prosince před osmou hodinou bylo na sever od Alp zaznamenáno slabší zemětřesení. Otřesem v našem kraji spadly někde obrazy a pohnul se nábytek.

ROK 1964

• Obyvatelstvo: 3 004 občanů v 814 domech.
• JZD obhospodařuje 700 ha a má 168 lidí. Pracovní jednotka je 21,55 Kč. Dobytek: 215 krav – dojivost 1584 l. Prasnic 89, od jedné 15, 10 selat. 2 134 slepic, snůška 121 vajec. Začala stavba vepřína pro 600 prasat.
• 13. března se konaly volby do místní komise lidové kontroly. Komise má 10 členů, předsedou je Jan Matoušek. Má kontrolovat, jak se obci plní úkoly.

ROK 1965

• Také USA vypustily 3. června kosmickou loď se třemi kosmonauty. Kosmonaut Wite setrval 20 min. mimo kosmickou loď. 8. června byla loď Gemini 4 Luna na cestě k Měsíci. Dva kosmonauti byli 8 dní ve vesmíru. 16. června Gemini 6 provedla úspěšné setkání s Gemini 7. Jsou pořízeny snímky Marsu a Země.
• Obyvatelstvo: Újezd má 3 004 obyvatel v 820 domech.
• Je u nás sedm průmyslových závodů. Divadelní služba – 150 zaměstnanců, Drukov 50, Šaratica má 30 zaměstnanců. Také sklad drogerií Barvy a laky zaměstnává naše občany. V obchodním domě je 10 zaměstnanců, Masna zaměstnává 3 prodavače, Textil 2, jednota na Rychmanově 2, Sklad dřeva a stavebnin 3, Uhelné sklady 4 zaměstnance.
• JZD má 716 ha orné půdy, splečných záhumenků 40 ha. V rostlinné výrobě pracuje 35 žen. Věkový průměr družstevníků je 54 roků, mladých v učebním poměru je 13, vyučení 4.
• V investiční výstavbě byla vystavěna silážní jáma za 213 000 Kčs, vepřín za 560 000 Kčs, nákup strojů za 190 000 Kčs.
• Hovězího dobytka je 544 ks, prasat 728, slepic 2 141, kachen 295, koní 27. Pracovní jednotka 18 Kčs, naturálie 1,55 Kčs, prémie 2,37 koruny a dovolená 0,40 Kčs. Celková hodnota je 22,32 Kčs.
• Peněžní příjmy na 1 hektar: plán 6 397 Kčs, plnění 6 893 Kčs.
• Svaz protifašistických bojovníků ustavil předsedou Kašpara Kubeše, jenatelkou je Adéla Staňková, pokladníkem Karel Janistin.
• 13. června bylo za Sokolovnou spartakiádní vystoupení.
• III. celostátní spartakiáda v Praze byla 29. června. Od nás byly nejvíce zastoupeny dorostenky, muži jen 4.
• 11. července oslavil Svaz požární ochrany 80. výročí založení hasičského sboru v obci. Obecenstvu byla předvedena ukázka výcviku žáků, štafeta dorostenek a aplikační cvičení.
• V zasedací síni byla výstava památek na  založení “Sboru dobrovolných hasičů”.
• MNV ve spolupráci s občany vybudoval nový širokoúhlý konosál. Náklady na moderní kinosál přesahují 500 000 Kčs.
• Energetické rozvodné závody Brno-venkov zesilují elektrickou síť přeložením a přístavbou dalších trafostanic u rychmanovského rybníka, u mlýna a za poštou. Musí být odstraněny vysoké stromy v Nádražní ulici, celá síť bude posunuta 4 m od obytných domů tak, aby se mohla provádět kanalizace.
• Bylo vybudováno nové signalizační zařízení, které nahradilo dřevěné závory.
• Současný hřbitov nevyhovuje. Jsou vytvořeny 3 varianty návrhů na nový hřbitov.
• V neděli 2. října prošel městečkem průvod jako ukázka starého vinobraní. Akci připravilo Tylovo divadlo Osvětové besedy. V průvodu byla skupina vinařských dělníků a několik alegorických vozů, obsazených vinaři, úřednictvem a vrchností. Před zábavou v dělnickém domě bylo na jevišti provedeno pásmo vinařských zvyků.
• V Újezdu je 405 televizorů a 816 radiopřijímačů.

ROK 1966

• Újezd má 2 951 obyvatel a 820 domů.
• JZD obhospodařuje 732 ha zemědělské půdy, z toho orné 725 ha. Počet členů družstva je 163, z toho důchodců 25. Záhumenky má 102 osob.
• U řepky ozimé se rozšířila plodomorka a nesklidilo se nic. Vznikla škoda 160 000 Kčs. Pracovní jednotka byla 18 Kčs, prémie 2 Kčs a naturálie. Na zemědělské dani bylo vyplaceno 360 000 Kčs.

ROK 1967

• Obyvatelstvo: 2 937 obyvatel v 829 domech.
• JZD má 649 ha zemědělské půdy. Počet členů je 166, z toho 59 důchodců. Pracovní jednotka je 18 Kčs, v naturáliích 170 Kčs. Plán se neplnil. Na dvoře Základní školy byly postaveny dílny pro obrábění dřeva a železa.
• V Sokole cvičí jen ženy, dorostenky a žačky. Muži a dorost necvičí.
• Tylovo divadlo sehrálo veselohru Veselá vdova a o Vánocích v Dělnickém domě “Třetí zvonění”.
• Mladé houslistky vyučuje Arnošt Wágner.
• Cyklistický Závod míru projížděl naší obcí 10. května. Mnoho občanů čekalo a vítalo závodníky od Žatčan, Masarykovou ulicí, kolem fary a kostela na Slavkov. V první etapě jel první František Smolík. 13. května byl také první v cíli ve žlutém tričku. Hrála hudba, vlály prapory.

ROK 1968

• Obyvatelstvo: 2 945 osob na 832 domů.
• JZD: orná půda 655 ha, 168 členů. Pracovní jednotka 20 Kčs.
• Obchodní dům Frant. Hlučka: 7 prodavaček, 2 učenky. Obrat 5 630 521 Kčs.
• Jednota je od 1. května 1967 nositelem státního vyznamenání za vynikající práci. Menší prodejna na v Nádražní ul. (Zdeňka Suchomelová) a na Rychmanově (Věra Svobodová).
• V Kostelní ul. je řeznictví a uzenářství, vedoucí pan Hájek.
• Pohostinství: na Rychmanově u Paseků je také výsek masa, dříve i sběrna kruponů z domácích porážek. V pohostinství naproti kostelu je vyvařovna. Důchodci, kteří mají malý důchod, dostávají tady chutný oběd za 2,50 Kčs.
• Papírnictví je na nám. Míru, vedoucí Drahomíra Mášová, tam je také železářství – vedoucí Arnošt Hofírek.
• Stavebniny jsou v Rychmanově, vedoucí pan Václavek.
• Mateřská škola má tři oddělení, ředitelkou je Lada Budíková. ZDŠ má 15 tříd, 405 žáků a 21 učitelů.
• Obecní knihovna je v budově MNV. Knihovníkem je Rudolf Kopeček. Je otevřeno 10 měsíců v roce, vždy v pátek 13 – 19 hod. Ročně se půjčilo 4 347 knih, knihovna má 3466 svazků. Okres přispívá dotací 3 503 Kčs.
• V noci dne 21. srpna obsazují vojska Varšavské smlouvy (SSSR, PLK, NDR, MLR a BLR) naši republiku. Rozhlas vyzývá ke klidu.
• V Bratislavě je na historickém hradě podepsán vládou a prezidentem republiky dne 30. října 1968 zákon o federalizaci Čechů a Slováků  ve společném státě ČSSR.

ROK 1969

• První lidé na Měsíci: 21. července v pondělí ve 3 hodiny 56 minut a 20 vteřin přistáli američtí astronauti Neil Armstrong a Edwin Aldrin v kosmické lodi Apollo 11 na Měsíci. Prošli se  ve skafandrech po povrchu Měsíce.
• 21. listopadu americké Apollo 12 se třemi kosmonauty opět na Měsíci. Provedli geofyzikální průzkum půdy, nasbírali měsíční prsti a horniny. V květnu dvě sovětské lodi Venera 5 a 6 dosáhly Venuše – bez posádky – jen s přístroji.
• Obyvatelstvo: 2 943 obyvatel v 832 domech.
• Od 1. ledna je uznáno JZD na vyšší úroveň hospodářství. Má 633 ha zemědělské půdy, 768 členů, z toho 83 důchodců. Výměra vinic je 2 ha, sklizeň hroznů 80q. Živočišná výroba: 500 ks hověhího dobytka, 1 074 vepřového, 110 ks prasnic, 295 kachen na chov, 19 koní, 2 kombajny, 15 traktorů, 4 nákladní auta. Pracovní jednotka je 20 Kčs. Předsedou je Jan Mátl.
• 31. srpna byla na farní budově odhalena pamětní deska katechetovi P. Karlu Gambovi.
• V neděli 8. června bylo pořádáno v rámci 60. výročí založení Sokola veřejné cvičení.
• Koncem prosince je epidemie chřipky v celé republice. Školy byly uzavřeny do 20. ledna 1970. V každém domě leží alespoň  jeden pacient. Vznikají nesnáze v dopravě a v obchodech.
• V druhé polovině března byl sníh, déšť a náledí. Je chladno až mokro, provádějí se posypy, jezdí se s řetězy. Neseje se, je stále zamračeno. Teprve v dubnu je polojasno a slunečno. Podzim je teplý a suchý.

ROK 1970

• Lidé chodí po Měsíci. Americká loď Apollo 14 se 3 členy posádky přistála 31 ledna opět na Měsíci. Posádka chodila 4,5 hodiny po Měsíci. Měli různé přístroje a nasbírali při teplotě 50 stupů celsia 54 kg vzorků hornin.
• Obyvatelstvo: Újezd má 2 953 obyvatel v 836 domech.
• Komunální služby byly vyhodceny jako 1. na okrese.
• JZD hospodaří na 622 ha zemědělské půdy. Má 176 členů, z toho 22 důchodců. Předsedou je Jan Mátl, celkový výnos 13 518 000 Kčs.
• Obchodní dům má letos tržbu 6 412 343 Kčs.
• Mateřská škola zavedla stravování dětí. Podává 36 přesnídávek a 40 obědů.
• ZDŠ má 361 žáků, 19 učitelů. Školní družinu vede Eliška Šrytrová – 30 dětí. Zaměstnanci: 1 školník, 3 uklízečky, v jídelně 2 kuchařky a 1 myčka, 2 topičky.
• Letos uplyne 300 let od úmrtí Jana Ámose Komenského. UNESCO vyhlásilo tento rok za Mezinárodní rok výchovy.
• Sokol má 251 členů – 132 mužů, 119 žen. Muži cvičí nepravidelně. Předsedou je Oldřich Doležal, pokladník Karel Zapletal, hospodář Ladislav Vágner, jednatelka Jana Štěpánková, matrikářka Věra Zapletalová.  
• Na celém území republiky je opět epidemie chřipky a školy byly uzavřeny do 20. ledna.
• Upravuje se silnice v Sušilově  a chodníky s dlažbou v Revoluční ul.
• Leden byl poměrně teplý, únorové sněžení ochromilo dopravu, v březnu byl opět sníh. Taková zima nebyla v březnu už 200 let. Vlaková doprava se udržuje s velkým úsilím. 8. března je ještě 8 stupňů pod nulou. Vláda vyhlašuje situaci za živelnou pohromu. V červnu byl zaplaven v Šardicích uhelný důl – zahynulo 34 horníků.

ROK 1971

• Zprávy z Venuše vysílá sovětská loď Venera bez kosmonautů. Na Venuši je teplota 100⁰C. Na Měsíci byla americká loď Apollo 14 se dvěma kosmonauty. Let trval od 1. do 8. února 1971.
• V červenci je opět na Měsíci Apollo 15.
• Obyvatelstvo: 2 953 občanů v 839 domech.
• JZD má 706 ha zemědělské půdy, 169 členů, z toho 86 důchodců. Machanizace: 2 kombajny, 14 traktorů, 20 vleček na traktory, 1 nákladní auto. Roční peněžní výnos je  16 278 000 Kčs.
• Stoupá životní úroveň obyvatel. Roční tržba v obchodním domě činí 6 670 406 Kčs.
• Mateřská škola má 75 dětí. ZDŠ 355 žáků, školní družina 30 dětí. Vyučuje 20 učitelů.
• Obecní knihovnu od Rudolfa Kopečka převzala Květoslava Drápalová, knihy se půjčují v pátek od 13 do 19 hodin.
• V neděli 11. července ve 14 hodin bylo otevřeno koupaliště. Bazén má rozměry 50 krát 25 metrů, vybudován nákladem půl milionu korun. Dokumentaci a zařízení dodaly Královopolské strojírny.
• Dále byla pořízena čistící stanice s nákladem 600 000 Kčs.
• V listopadu byly volby do MNV: 2 255 voličů zvolilo 35 poslanců, předsedou je opět Mir. Rozkydal.
• V červnu od 5. do 13. téměř pořád pršelo.  Byly potíže se senem a občasné přeháňky trvaly až do 22. června.
• Od 29. června se velmi ochladilo a v Krkonoších napadl sníh.
• Osmdesáti let se dožívá kronikářka, ředitelka měšťanské školy Adéla Staňková. Novým kronikářem je od roku 1972 Karel Dočekal, Masarykova 66.

ROK 1972

• Obyvatelstvo k 1. lednu: 2 933 občanů. 90 se odstěhovalo, 31 občanů se přistěhovalo. Sňatků bylo 30, zemřelých 35, narozených 35.
• JZD hospodaří na 727 ha zemědělské půdy. Družstvo má 173 členů.
• Sklizeň na 1 ha: 41 q pšenice (197 ha), ječmene 34 q (197 ha), 33,4 q kukuřice (10 ha), 430,6 q cukrovky (83 ha), 277,2 q okurek nakladaček (1,3 ha), 166,6 q cibule (5 ha). Hroznů bylo celkem sklizeno 160 q. 
• Živočišná výroba: 127 prasnic, 7 kanců, 1 689 ostat. vepřové, 546 ks hovězího, 8 koní.
• Tržba činila 16 211 000 Kčs, náklady 13 217 000 Kčs. Na mzdách vyplaceno 3 267 000 Kčs – ročně na 1 člena družstva 19 884, 39 Kčs, měsíčně 1 573, 69 Kčs. K tomu výhody v pracích na záhumenku, při dopravě … předsedou je opět Jan Mátl.
• Mateřská škola má 3 třídy, v ZDŠ se opravují okna, lavice a hřiště.
• Do obecní kihovny bylo během roku nakoupeno nových knih za 3 000 Kčs. U nás je nyní téměř v každé  rodině pěkná knihovna, u některých je až překvapivý počet knih. Dříve tu mívali jen staré kalendáře.

ROK 1973

• 1. července byla v Helsinkách zahájena Konference o evropské bezpečnosti. Došlo ke snížení mezinárodního napětí.
• Při akci “Z” pro zlepšení životního prostředí bylo dopracováno přes 15 000 brigádnických hodin. 
  Před dokončením je nový hřbitov a samoobsluha.
• Opravily se silnice V sádku, Příční, Na zahrádkách, Rychmanovská, Wolkerova, Masarykova a silnice k novému hřbitovu. Byla dokončena požární nádrž a pouliční osvětlení rozšířeno o 30 světel.
• Byl proveden výkup pozemků pro postavení 12 rodinných domů, ZDŠ má nové ústřední topení.
• Na žádost MNV byla provedena kontrola televizního příjmu pro ulice, kde si občané stěžují na špatný příjem.
• Příkopy byly vyčištěny a upraveny v Příční ulici, V sádku a u Divadelní služby. U Divadelní služby byla část příkopu dána do skruží a upraveno tady nové parkoviště.
• Zrušení cesty bylo provedeno V sádku ke Staré hoře. Nová cesta k železničnímu mostu byla vedena dále podél svodnice vody, tato do řeky Litavy byla nově upravena, zabezpečena a byl vybudován příjezd do nově zbudované ulice Na zahrádkách.
• Byla zahájena výstavba bytovek na ulici 9. května.
• Byla zahájena výstavba 4 bytových jednotek pro členy JZD za poštou u fotbalového hřiště.
• JZD hospodaří na 730 ha zemědělské půdy, 6,84 ha půdy je rekultivováno pro výstavbu vinice. Počet pracovníků je 179, roční mzda jednoho činí 22 950 Kčs.
• JZD spolupracuje s STS Brno-Heršpice, která pomáhá těžkou mechanizací.
• Okresní kulturní středisko uspořádalo přehlídku divadelních souborů Brno-venkov. Konala se 24. – 26. května v újezdské Sokolovně pod záštitou MNV a Osvětové besedy. Zúčastnilo se 6 divadelních souborů, ale účast našich občanů byla malá.
• K 31. 12. je v obci 2 852 obyvatel, letos se narodilo 16 chlapců a 23 děvčat, zemřelo 35 osob.
• 7. května ve věku 82 let zemřela kronikářka Adéla Staňková.