Obec Rychmanov byla založena roku 1783 na pastvisku “Jalovina”, které patřilo újezdskému panskému dvoru zvanému Pruskarův. Pruskarův dvůr se zvláštními výsadami užíval duchovní písař chrlického panství Jan Hanák. Po jeho smrti připadl dvůr v roce 1610 kardinálu Františku z Dietrichštejna. Ten jej prodal paní Alžbětě Pergrové a prohlásil jej za úplně svobodný ode všech robot a činží, mimo zemské, královské a kostelní platy. Před rokem 1659 náležel dvůr Jiřímu Schultrovi, kdy velice zpustl. Po něm koupil dvůr Martin Bedřich Pruskar, který jej zase obnovil. Roku 1750 patřil dvůr opět olomouckému biskupovi. Pastvisko Jalovina na kterém Rychmanov leží bylo od té doby pod chrlickou vrchností, která v roce 1783 dala 6 měřic na vystavění téměř padesáti domků a dalších 48 měřic dala novousedlíkům jako pastviny. Novou obec tehdy vyměřoval gubernální rada Reichman z Hochkircha a právě podle něj dostal Rychmynov své jméno.

Novou osadu osídlili přistěhovalci hlavně z českomoravského pomezí z města Poličky v Čechách. V roce 1790 bylo v Rychmanově 49 domů s 204 obyvateli. O sto let později to bylo již 62 domů s 320 obyvateli. Většina z nich byli Češi, žil tu pouze jeden Němec. Evangelíci a katolíci tu byli co do počtu v rovnováze. Evangelíci si v roce 1857 vystavili svůj hřbitov a roku 1906 také kostel.

Až do roku 1848 půda patřila vrchnosti. Konstitucí z roku 1848 se stali všichni občané svobodnými.

rychmanovský rybníček z jihého úhlu pohledu

nový rybářský srub u rychmanovského rybníčka

Kaple na Rychmanově

dětské hřiště na Rychmanově

Dům s pečovatelskou službou na Rychmanově

volejbalové hřiště v Rychmanově

Z kroniky obce Rychmanov

• Újezd míval dva svobodné dvory. Jeden z nich v druhé polovině 17. století  zpustl, později jej koupil Pruskauer, který jej chtěl znova vystavět.
• V roce 1783 se Pruskauerův dvůr zrušil a na jeho pastvisku byla založena ves Rychmanov. Byla pojmenována podle  tehdejšího úředníka Reichmana.
• Noví osadníci byli přistěhovalci z různých krajů, nejvíc z horského kraje poličského. Nejdříve bydleli ve stanech, později v domcích z pěchované hlíny. Celkem 48 rodin mělo v roce 1790 dohromady 204 obyvatel.
• Osada trpěla nemocemi, zvláště roku 1855 cholerou, povodněmi, krupobitím a ohněm.
• V roce 1846 shořelo 14 familií.
• V roce 1852 byla na návsi postavena zvonice z kamene místo původní dřevěné.
• Od roku 1857 měli rychmanovští evangelíci vlastní hřbitov.
• Rok 1890 – obec má 62 domů a 320 obyvatel.
• Rok 1900 – 65 domů a jen 306 obyvatel.
• 1906 – dostaven a posvěcen kostel (evangelický).
• V roce 1926 vznikl velký spor o zvonici mezi římskokatolickou farností a evangelíky.
• Rok 1929 – po třech letech rozhodnutí soudu ve prospěch rychmanovských evangelíků.
• Rok 1942 – zřízen filiální sbor – kazatel diákon Samuel Dobis z Vanovic.
• Rok 1951 – sloučení Újezda, Rychmanova a Šternova. Šternovská kronika uvádí sloučení obcí roku 1950.

Cyrilo-Metodějské hody na Rychmanově.

Rok 1931 – Cyrilo-metodějské hody – hostince “U Paseků”.

Odvedenci Rychmanov.

Pohlednice z Rychmanova.

Rychmanovští zastupitelé.

(stojící) Václav Ocásek, M. Balcárek, Luděk Nesnídal, Mirek Otřísal, Milan Otřísal, (sedící) M. Slonka, František Petlák, Bohumil Otřísal, Oldřich Máca, Milan Kučera.