PODNEBÍ
Újezd u Brna patří do teplé klimatické oblasti podle Quittovi klasifikace. Klimatická jednotka je T4, tedy nejteplejší část České republiky. Vyznačuje se velmi krátkým a teplým jarem; velmi dlouhým, velmi suchým a velmi teplým létem; velmi krátkým a teplým podzimem a velmi krátkou, teplou a suchou až velmi suchou zimou. Quittova klasifikace vyšla v roce 1971 a byla vypočtena na základě dat z let 1901-1950. 50 let po vydání této klasifikace je možné sledovat jistou změnu klimatu, která souvisí s globálním oteplováním, viz například počet dní se sněhovou pokrývkou:
Klimatická charakteristika teplé oblasti T4:
●    Počet letních dní                                                60–70
●    Počet dní s prům. teplotou 10 °C a více        170–180 
●    Počet dní s mrazem                                          100–110 
●    Počet ledových dní                                            30–40
●    Prům. lednová teplota                                      -2°C až -3°C
●    Prům. červencová teplota                                19°C až 20°C
●    Prům. dubnová teplota                                    9°C až 10°C
●    Prům. říjnová teplota                                        9°C až 10°C
●    Prům. počet dní se srážkami 1 mm a více    80–90
●    Suma srážek ve vegetačním období              300–350
●    Suma srážek v zimním období                       200–300
●    Suma srážek celkem                                        500–650
●    Počet dní se sněhovou pokrývkou                 40–50
●    Počet zatažených dní                                       110–120
●    Počet jasných dní                                              40–60

ZÁPLAVY A POVODNĚ PODLE KRONIK A PAMĚTNÍKŮ

9. května 1713
Toto datum se v kronikách uvádí jako den extrémních povodní na řece Litavě (Cézavě). Podrobnější informace nejsou k dispozici.

Rok 1882 nebo 1883
Až do července bylo ten rok velmi sucho, úroda na polích zasychala. Podle školní kroniky však v sobotu 22. července kolem třetí hodiny odpoledne se zamračilo od jihovýchodu, blesky se křižovaly a hřmělo. Začalo pršet, déšť u nás nebyl prudký, avšak v Bošovicích a Otnicích se strhl silný liják s krupobitím. Kolem páté hodiny odpolední se vyschlým korytem Cézavy začala hrnout voda, břehy nestačily množství vody pojmout. Po hladině plavaly snopy – obilí posečené a svázané bylo z polí odneseno vodou a pole zůstala holá. Později po vodě plavalo různé hospodářské náčiní – množství a skladba předmětů nasvědčovaly tomu, že byla zničena i celá stavení. Večer se lidé dozvěděli, že největší neštěstí postihlo Otnice. Tam bylo poškozeno mnoho domů a po některých stodolách zbylo pouze místo, na kterých stály. Po řece připlavala kolébka s malým dítětem, které bylo zachráněno. Druhé dítě, asi 10leté děvčátko připlavalo již mrtvé, toho se zachránit nepodařilo.
Újezdu nebezpečí také hrozilo. Bylo štěstí, že levá hráz za mostem se brzy prorvala vodou a voda se vylila do doliny.
Podle vyprávění jednoho dědečka překvapila voda u řeky. Vylezl ještě na vrbu, aby se zachránil. Vrba však byla podemletá a vyhnilá, vlny na ni narážely a dědeček byl v nebezpečí, že se utopí. Vydržel však, až vlny začaly opadávat, přiběhli muži, přinesli dřevěná vrata, dědeček se na ně spustil a zachránil se. 
(Dle zápisu Rudolfa Kopečka v Újezdě u Brna dne 8.12. 1995)

Rok 1888
Letní přívalová povodeň.

Rok 1890
„14. srpna v sobotu před slavností Nanebevzetí panny Marie k 7. hodině večerní zastřelo se náhle nebe mraky, vznesla se děsivá vichřice, blesky se křižovaly a hrom duněl neustále. Lidi doma trnuli, plakali, na polích zaměstnáni octli se v nebezpečí života. Mnoho škod bylo na střechách, domech, polích a vinicích způsobeno vichorem a lijákem. Kříž za Šternovem byl vyvrácen a roztříštěn, podstavec však ačkoliv rozmetán, nicméně nepoškozen.“

Rok 1935
Při prudkém dešti nad Starou horou se valily spousty vody, které braly i velké kameny a v parku u mlýna se rozlilo koryto řeky, které zanechalo jen rozpukanou hlínu. Park byl rok předtím vysázen z iniciativy učitele Karla Pilného. Po vojenském cvičení zde protiletadlová děla zcela zničila celé prostranství. Karel Pilný byl členem zastupitelstva a podal návrh terén hluboko poorat. Pak s žáky zeminu upravili a vysázeli zde množství stromů. Při povodni bylo množství stromů zničeno, zejména topoly, které měly zpevňovat hráz hlavního svodu. Park však zůstal zachován, byl rozšířen až k silnici ke mlýnu a po úpravách existuje dodnes. 

Rok 1941
Velice tuhá zima a vánice, led na řece je až 75 cm silný, ale 22. února je najednou 22 stupňů teplo. Litava tedy náhle odmrzla a ledy ucpaly mosty. Voda vystoupila ze břehů do polí a do vesnice. Musel se vystěhovat Obecní dům a pět dalších domů. Voda na polích vystoupila až do výšky jednoho metru. 
24. února Němci rozstříleli ledy, silnice byla nesjízdná, naproti vodárně stálo ještě 45 cm vody a pohroma trvala až do 26. února. 
V dubnu přišly velké zátopy. Řeka Cezava měla vodu s ledovou tříští po okraj břehů. Sklepy v Nádražní a Štefánikově ulici byly plné vody.

Rok 1952
- V noci na 19. červen byla velká bouře s lijákem. Byla zatopena Mlýnská ul. V dělnickém domě pumpovali vodu ze sklepa. Fotograf Wirt měl zatopený dům a zatopeno bylo i mnoho níže položených domů. U Spáčilů V sádku byly plné vody nejen sklepy, ale také místnosti. Voda vnikla také do domů v Chaloupkách. 
Na železničním mostě za vámi je označení, kam až voda sahala.
    
Rok 1958
3. června kolem osmé hodiny večer se přihnala bouře. Po silnici se valila voda jako řeka. Ze Staré hory voda odnášela nářadí a žebříky od chat. Hasiči měli poplach, Chaloupky (dnešní část Štefánikovy ulice) byly zaplaveny, ráno místní rozhlas svolával občany na pomoc. Z domů se vynášela voda a bahno, naplavené balvany 3 až 4 q těžké. 
Velké škody byly způsobeny v závodě Masna. Voda a bahno zatopily celou provozovnu, místnosti s masem, studny na užitkovou vodu, kanceláře, šatny a umývárny. Okresní hygienik vydal zákaz výroby uzenin, které pak byly dováženy z Brna. Během měsíce byli zaměstnanci převedeni do různých brněnských provozoven, kam se převezlo i všechno maso a strojní vybavení. 

Rok 1996 a 2001
V kronice nejsou zmíněny, ale podle fotografií a vzpomínek občanů se v těchto letech prohnala „řeka“ ulicí Nádražní. Je na fotkách vidět tající sníh, takže záplavy zřejmě způsobila prudká obleva. Počasí ten den bylo prý na krátké kalhoty a rychle tající sníh ucpal skruž, která byla pod tratí u vlakové zastávky. Koryto Cézavy bylo plné až po horní okraje regulace. 

Rok 2019
21. července v neděli v poledne došlo k větrné smršti s prudkým deštěm, bylo způsobeno mnoho škod. Kromě polámaných stromů a poničených střech včetně dalších škod na majetku byly zaplaveny domy i sklepy dešťovou a splaškovou vodou. Zasahovali profesionální hasiči z Židlochovic, spolu s dobrovolnými hasiči z Újezda a Hostěrádek. Při té příležitosti spadl vysoký „vánoční“ smrk před sokolovnou a ohnul se kříž na věži kostela sv. Petra a Pavla.