Nadpis článku
Vážení spoluobčané,
v neděli 17. listopadu, v den státního svátku – Dne boje za svobodu a demokracii, si připomeňme 35 let od sametové revoluce a 85 let od uzavření vysokých škol nacisty. Pádem komunismu se Československo po 41 letech stalo svobodným demokratickým státem. Státní svátek můžete oslavit návštěvou míst, kde se psaly dějiny nebo v našem městě navštívit památník JUDr. Haluzy v parku před radnicí, rozsvítit svíčku a připomenout si život našeho významného rodáka.
JUDr. Jan Haluza se narodil 12.07.1914 ve Šternově (součást města Újezd u Brna), zemřel 25.08.2011. Těsně před německou okupací Československa v roce 1939 promoval na brněnské právnické fakultě. Od mládí se intenzivně věnoval sportu, stala se z něj atletická legenda, přivezl si medaile z katolických olympiád ve Vídni a Lublani, vybojoval mnoho rekordů a mistrovských titulů. Běhal za Atletický klub Baťa Zlín, kde se setkal s Emilem Zátopkem a stal se jeho prvním a jediným trenérem. Po válce se zapojil do politiky. Stal se členem Československé strany lidové a předsedou Krajského výboru lidové mládeže Zlínska. Pak přišel únor 1948 a KSČ mu nabídla členství, které odmítl. Následně byl zatčen, obviněn ze zločinu přípravy úkladů o republiku a z hospodářské špionáže a odsouzen k šesti letům těžkého žaláře. Pak ho komunisté ještě obvinili z členství ve skupině doktorky Milady Horákové a mučili ho elektrickým proudem. Toto vyšetřování nakonec nepřineslo žádné nové poznatky a bylo ukončeno. Kromě několika věznic prošel mnoha lágry „jáchymovského pekla“, například Vykmanovem, Eliášem, Mariánskou. V táboře Bratrství ho obvinili ze špionáže na Jáchymovsku, za což mu hrozil „frak“, trest smrti. Při vyšetřování jáchymovské špionáže se nakazil tyfem a po 22 dnech v obluzení ztratil paměť. Po propuštění na svobodu v roce 1954 ho nadále sledovala StB a vyhrožováním přesvědčovala k podepsání spolupráce. Řadu let vykonával doktor Haluza podřadná povolání a teprve v 60. letech se mohl začít věnovat právnické praxi. Po listopadu 1989 byl oceněn řadou vyznamenání, např. Zlatou medailí za čestný běh životem. Po listopadu 1989 se také zasloužil o obnovení TJ Orel a 27.10.2010 obdržel mj. Zlatou medailí za čestný běh životem. Ještě ve svých 96 letech byl stále aktivním členem Konfederace politických vězňů.