Skip to content Skip to left sidebar Skip to footer

Výsledky dotazníkového šetření obyvatel 2022

Od poloviny prosince 2021 do poloviny ledna 2022 proběhlo dotazníkové zjišťování názorů obyvatel města Újezd u Brna. Šetření bylo jedním z důležitých kroků zpracování Programu rozvoje města Újezd u Brna na období 2023–2030. Poznatky ze šetření budou sloužit při tvorbě programu rozvoje i při zlepšování života ve městě v případě různých drobných podnětů.

V následujícím textu jsou představeny hlavní závěry ze šetření. V průběhu února 2022 bude zveřejněno i o něco podrobnější vyhodnocení a také přehledy jednotlivých odpovědí. Dle potřeby se ve zpravodaji ještě k vybraným tématům šetření vrátíme.

Kdo se do šetření zapojil

Do šetření se zapojilo 299 obyvatel, tj. 10,6 % z obyvatel starších 15 let. 128 respondentů vyplnilo papírový dotazník, 171 odpovědělo elektronicky. Někteří občané neodpověděli na všechny otázky. Sběr odpovědí probíhal dlouhou dobu velmi pozvolna, nejvíce občanů zareagovalo až v posledních dnech před ukončením. Za všechny odpovědi velmi děkujeme.

Na úvod se ještě podívejme, jaká byla struktura obyvatel, kteří se do šetření zapojili. Mezi respondenty bylo 41 % mužů a 59 % žen. Ve věku do 30 let bylo 36 osob (12,2 %), ve věku 30–49 let bylo 120 osob (40,8 %), ve věku 50–64 let 67 osob (22,8 %) a nad 65 let 71 osob (24,1 %). 47 % respondentů žilo ve městě od narození. Před více než 10 lety se přistěhoval 38 % respondentů, v posledních 10 letech potom 15 % respondentů. Děti mladší 18 let žily ve 47 % rodin respondentů.

Dobře se ve městě žije 80,2 % těch, kteří se zapojili do šetření (odpovědi velmi dobře a spíše dobře). To je mírně vyšší spokojenost, než bývá v obcích obvyklé.

Co se obyvatelům líbí a nelíbí

Obyvatelům Újezda se nejvíce líbí vybavenost obchody a službami. Na druhém místě si obyvatelé cení kvalitní veřejné dopravy a dobrého dopravního spojení do Brna. Velmi pozitivně je také vnímán vzhled města, čistota a pořádek ve městě spolu s údržbou města. Obyvatelé jsou také velmi často rádi za dostupnou zdravotní péči. Více obyvatel ještě oceňuje např. parky a zeleň, akce ve městě či blízkost Brna.

Z hlediska věkových kategorií nejvíce oceňují dobrou vybavenost obyvatelé v kategoriích 50–64 let a 30–49 let. Kvalitní veřejnou dopravu, stejně tak zdravotní péči více akcentují obyvatelé nad 50 let.

Obyvatelům se v Újezdě nejvíce nelíbí chybějící sportoviště (uvedlo 31 % respondentů), a to nejčastěji chybějící koupaliště/bazén a také kluziště. Dále jsou velmi negativně vnímány zanedbané/nevyužité pozemky/budovy (pozemek bývalého koupaliště, pozemek bývalého mlýna, hřbitov a okolí či objekt č. 1). Následuje kritika parkování (nedostatek parkovacích míst a také parkování na chodnících, hlavních komunikacích) a stavu dopravní infrastruktury (poměrně vyrovnaně stav místních komunikací i stav cest pro pěší). Dále byli občané často nespokojeni s množstvím a stavem zeleně, s chybějícími cyklostezkami, intenzitou dopravy a stavem kulturního domu.

Chybějící sportoviště nejvíce kritizují obyvatelé do 50 let (v případ obyvatel do 30 let je to ale téměř polovina). Zajímavé je, že zanedbané prostory významněji odsuzovali respondenti do 30 let a nad 65 let.

Občanům v Újezdě nejvíce chybí sportoviště (sportovní hala, dále i kluziště či venkovní sportoviště pro děti) koupaliště/bazén a cyklostezky.  Dále obyvatelé často žádali zlepšení zdravotní péče, více zeleně/přírody a kulturní dům. Vícekrát zazněla potřeba po nabídce nějakého typu volnočasové aktivity/akce, vnitřní posilovny/fitness či wellness/sauny, případně větší nabídky bydlení.

Sportoviště žádaní nejvíce mladší obyvatelé a s rostoucím věkem se potřeba snižuje. V případě koupaliště je potřeba poměrně vysoká ve všech kategoriích do 65 let. Požadavky na zdravotní péči zcela dominují u kategorie seniorů. Zajímavé je, že nejvíce chyběla zeleň a příroda nejmladším obyvatelům a tato potřeba s rostoucím věkem postupně klesala. Naopak kulturní dům nechyběl ani jednomu respondentovi ve věku do 30 let. Podněty k nabídce volnočasovým aktivit byly naopak nejsilnější u nejmladší skupiny obyvatel.

K vybavenosti ještě můžeme doplnit odpověď na otázku ohledně využívání venkovní posilovny na Rychmanově na Wolkerově ulici. 70 % respondentů uvedlo, že posilovnu vůbec nevyužívá. Výjimečně ji využilo 25 % respondentů, alespoň jednou měsíčně 3 %, alespoň jednou týdně 2 %.

Hodnocení prostředí a služeb ve městě

Obyvatelé komplexně hodnotili prostředí a služby v Újezdě. Jednotlivá témata známkovali na stupnici 1–5 jako ve škole. V celkovém vyhodnocení byla témata seřazena od nejlepší průměrné známky po nejhorší.

Nejlépe hodnoceny (nejnižší průměrná známka) jsou fungování mateřské školy, veřejná doprava, bezpečnost ve městě a fungování základní školy (průměrné známky menší než 2) a dále informovanost, technická infrastruktura a dostupnost sociálních služeb.

Jednoznačně nejhůře jsou hodnoceny podmínky pro bytovou výstavbu (známka 3,6), pracovní příležitosti (3,0) a možnosti sportovního vyžití (3,0). Všechna ostatní témata měla nižší průměrnou známku než 3,0.

Budoucnost města

Klíčovou otázkou pro budoucnost je, jak by se město Újezd u Brna mělo početně rozvíjet. Základní limit 4000 obyvatel vychází z toho, že minimálně tolik obyvatel bude mít město při realizaci již připravených stavebních projektů. Největší podíl (39 %) respondentů by se s touto velikostí města spokojil. Růst do 5000 obyvatel podporuje 17 % respondentů, nad 5000 obyvatel už jen 10 %. Velké množství respondentů se k této otázce nevyjádřilo.

V případě budoucích investic obyvatelé jednoznačně podporují budování cyklostezek v okolí města, následně rekonstrukci kulturního domu, vybudování koupaliště a budování startovacích bytů. Nejnižší byla podpora rozšiřování sociálních služeb, rozšiřování kapacit škol (zde má ovšem město povinnost zajistit předškolní a základní školní vzdělávání) a budování sociálního bydlení.

V dotazníku byli občané požádání, aby se vyjádřili i k několika konkrétním rozvojovým otázkám. Zavedení placených zón pro parkování bylo jednoznačně odmítnuto (pro 29 %, proti 58 %, zbytek byli nerozhodní respondenti). Naopak zavedení úsekového měření rychlosti na hlavních silnících má jednoznačnou podporu (pro 71 %, proti 23 %). Stejně tak občané souhlasí se zřízením volnočasového střediska (pro 62 %, proti 22 %). K obnovení cvičáku pro psy ve Šternově se významná část respondentů nevyjádřila (36 %), mezi ostatními respondenty má však silnou podporu (pro 50 %, proti 14 %).

GaREP, spol. s r. o., zpracovatel programu rozvoje města